ECLI:CZ:US:2016:2.US.1201.16.1
sp. zn. II. ÚS 1201/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatelky Naděždy Maurerové, bez právního zastoupení, kterým se dožadovala odškodnění od RWE Energie, a.s. a Okresního soudu v Sokolově, a od exekutorského úřadu požadovala vrácení postižené částky, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 15. 4. 2016 se stěžovatelka domáhala u Ústavního soudu přezkoumání postupu Okresního soudu v Sokolově ve věci žaloby RWE Energie, a.s. o zaplacení žalované částky s příslušenstvím a smluvní pokuty. U Ústavního soudu se dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by jí bylo přiznáno odškodnění od RWE Energie, a.s. a od Okresního soudu v Sokolově, současně požadovala od exekutorského úřadu vrácení postižené částky 8 298 Kč zpět.
Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti a k ní přiložených listin, nejasným podáním stěžovatelka brojila proti postupu všech zmiňovaných orgánů státní moci jednajících v její věci.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávané věci se Ústavní soud zaměřil zejména na posouzení otázky, zda ústavní stížnost splňuje podmínky přípustnosti podle zákona o Ústavním soudu a zda je k projednání návrhu příslušný.
V daném případě stěžovatelka požaduje, aby Ústavní soud uložil společnosti RWE Energie, a.s. a Okresnímu soudu v Sokolově zaplatit "odškodnění" a exekutorskému úřadu vrátit na její účet částku 8 298 Kč (patrně částka, která byla předmětem exekuce). V prvém případě jde tedy patrně o nárok na peněžní plnění z titulu odškodnění, který však nelze uplatnit přímo u Ústavního soudu bez předchozího vyčerpání dostupných prostředků práva (žaloba v rámci obecného soudnictví). V druhém případě též nelze požadovat v řízení před ústavním soudem vrácení exekuované částky, aniž by stěžovatelka před tím nevyužila opravné prostředky proti nařízení exekuce.
Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu zakotvený v čl. 2 odst. 3 Ústavy a v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit.
Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci za podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu. Pokud ovšem stěžovatelka v petitu svého návrhu, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl o odškodnění od RWE Energie, a.s. a Okresního soudu v Sokolově, a exekutor jí vrátil postiženou částku 8 298 Kč zpět, pak musí Ústavní soud konstatovat, že k takovému rozhodnutí není Ústavní soud podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu příslušný [§43 odst. 1, písm. d) zákona o Ústavním soudu]. Jejím projednáním by totiž vybočil z mezí své kompetence vyplývající z čl. 2 odst. 2 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny; Ústavní soud je oprávněn svým výrokem rozhodnout toliko v souladu s ustanovením §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Tomu však návrh neodpovídá.
Soudci zpravodaji proto nezbylo, než přiměřeně použít ustanovení §43 odst. 1 písm. b), d) a e) zákona o Ústavním soudu a návrh usnesením odmítnout. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud stěžovatelku nevyzýval k odstranění vad jejího podání, neboť by to na deklarovaném závěru Ústavního soudu nemohlo nic změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2016
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj