ECLI:CZ:US:2016:2.US.1673.16.1
sp. zn. II. ÚS 1673/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ARIMI stavební, s. r. o., se sídlem Dopravní 500/9, Praha 10, právně zastoupené Mgr. Vladimírem Trnavským, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 6/5, Karviná-Fryštát, proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2016 č. j. 0 Nt 28011/16-10, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byl dne 24. 5. 2016 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí soudu s tím, že jím došlo k porušení jejích blíže nespecifikovaných ústavně zaručených práv.
2. Dle obsahu napadeného rozhodnutí byla usnesením policejního orgánu - Policie ČR, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení Ostrava - Mariánské Hory, ze dne 11. 2. 2016 č. j. KRPT-265769-104/TČ-2014-070711 podle §66 odst. 1 tr. řádu stěžovatelce uložena pořádková pokuta ve výši 16 000 Kč, neboť byla policejním orgánem celkem šestkrát vyzývána dle §8 odst. 1 tr. řádu k podání důležité informace týkající se trvání pracovního poměru a příjmů zaměstnance společnosti, který je prověřován jako podezřelý ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku a výše dlužného výživného v daném případě dosahuje částky přes 100 000 Kč. Stěžovatelka přesto tyto důležité informace pro trestní řízení nepodala a na tyto výzvy nereagovala zasláním relevantní odpovědi. Proti shora uvedenému usnesení podala stěžovatelka stížnost, kterou okresní soud podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že policejní orgán nepochybil, pokud stěžovatelce uložil za nevyhovění celkem třem prokazatelně jí postupně policejním orgánem doručených výzev k poskytnutí součinnosti a následné urgence těchto výzev pořádkovou pokutu. Stížnostní orgán se vyslovil rovněž k výši této pokuty, kterou lze uložit až do výše 50 000 Kč. Při jejím stanovení je nutno přihlížet nejen k okolnostem, které vedly k jejímu uložení, ale rovněž k majetkovým poměrům osoby, jíž se toto pořádkové opatření ukládá. V daném případě je nutno přihlížet k předmětu činnosti stěžovatelky, tj. provádění staveb a jejich odstraňování, správa a údržba nemovitostí, poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví, maloobchod se smíšeným zbožím, realitní činnost a poskytování technických služeb, a ve světle tohoto širokého okruhu působení společnosti je pak údaj o základním kapitálu, který akcentuje stěžovatelka, pouze doplňujícím údajem.
3. S ohledem na to, že ústavní stížnost neobsahuje konkrétní námitky proti napadenému usnesením, ačkoli zástupce stěžovatelky v ústavní stížnosti avizoval její doplnění do 14 dnů, přezkoumal Ústavní soud napadené rozhodnutí zejména z hlediska zachování stěžovatelčina práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), přičemž neshledal, že by toto právo bylo stěžovatelce postupem stížnostního soudu upřeno.
4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Jejich ochrana je jediným důvodem, který otevírá prostor pro jeho zásah do rozhodovací činnosti těchto orgánů, což platí i pro případné přehodnocení jejich skutkových zjištění nebo právních závěrů. Sám naopak není další přezkumnou instancí v soustavě obecných soudů, pročež není oprávněn k takovémuto zásahu toliko z důvodu jejich případného pochybení při aplikaci podústavního práva či jiné nesprávnosti.
5. Obecně lze k ukládání pořádkových pokut uvést, že ustanovení §66 odst. 1 tr. řádu stanoví, že kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.
6. Takto vymezená pořádková pokuta je jedním z prostředků, které umožňují zajistit nerušený a důstojný průběh procesních úkonů trestního řízení a uposlechnutí příkazů daných podle trestního řádu. Jde o zákonem stanovenou sankci za deliktní jednání, jež slouží jako preventivní a současně represivní opatření [viz nález sp. Pl. ÚS 15/04 ze dne 30. 11. 2004 (N 180/35 SbNU 391; 45/2005 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 28/98 ze dne 23. 11. 1999 (N 161/16 SbNU 185; 2/2000 Sb]. I pro řízení o uložení pořádkové pokuty pak platí povinnost soudu odůvodnit své rozhodnutí, zejména může-li jimi dojít k zásahu do práv účastníka řízení [viz. nález sp. zn. IV. ÚS 1554/08 ze dne 15. 1. 2009 (N 12/52 SbNU 121)].
7. Ve vztahu ke konkrétnímu napadenému usnesení Ústavní soud uvádí, že toto je v souladu s jeho judikaturou náležitě odůvodněno a vypořádává se se všemi námitkami stěžovatelky uplatněnými ve stížnosti. Uvedené platí jak ve vztahu k důvodům udělení pořádkové pokuty, tak i k její výši. Úvahy stížnostního soudu jsou logicky odůvodněny a nevyplývá z nich jakákoli pochybnost, že by důvody či výše pokuty byly výsledkem libovůle ve věci rozhodujících orgánů.
8. Ústavní soud závěrem odkazuje na ustanovení §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dle něhož usnesení o odmítnutí návrhu musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno s uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. V dané věci Ústavní soud požadavkům citovaného ustanovení zákona vyhověl.
9. Protože Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2016
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu