ECLI:CZ:US:2016:2.US.169.16.2
sp. zn. II. ÚS 169/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti Z. Š., zastoupené Mgr. Marcelou Horákovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Riegrova 376/12, o námitce podjatosti soudce JUDr. Ludvíka Davida, vznesené vedlejším účastníkem řízení Š. K., takto:
Soudce JUDr. Ludvík David není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 169/16.
Odůvodnění:
1. V projednávané ústavní stížnosti stěžovatelky Z. Š., vedené pod sp. zn. II. ÚS 169/16, uplatnil vedlejší účastník řízení Š. K., prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. Jana Pořízka, námitku podjatosti člena II. senátu Ústavního soudu JUDr. Ludvíka Davida, a to se zřetelem na poměr tohoto člena II. senátu k věci a k účastníkům. Tento závěr vedlejší účastník řízení dovodil z obsahu odlišného stanoviska JUDr. Ludvíka Davida k nálezu Ústavního soudu ze dne 30. května 2014 sp. zn. I. ÚS 1506/13, týkajícího se totožných účastníků. Podle názoru vedlejšího účastníka řízení JUDr. Ludvík David formuloval v separátním votu závěr k věci a k účastníkům. K věci vyjádřil stanovisko ohledně budoucích poměrů nezletilé a prezentoval názor, že střídavé výchově brání docházka do dvou základních škol. Tato otázka je přitom základem sporu, který je nyní (opět) ve fázi řízení před Ústavním soudem. Podle názoru vedlejšího účastníka řízení je obtížně představitelné, že by soudcem prezentovaný náhled na poměry nezletilé při školní docházce mohl vést nyní k odlišnému hodnocení problematiky. S tím souvisí i prezentovaný závěr o účastnících, kdy z pohledu JUDr. Ludvíka Davida se otec (vedlejší účastník řízení) účastní řízení před soudy toliko k utišení svého ega v neprospěch matky (stěžovatelky) v té době šestileté nezletilé. Vedlejší účastník řízení má za to, že takové zjištění nemá oporu ve spisu a je vyjádřením poměru soudce k účastníkům řízení, který již dříve prejudikoval otázku, která by teprve měla být předmětem projednání věci.
2. Soudce II. senátu Ústavního soudu JUDr. Ludvík David ve svém vyjádření ze dne 25. dubna 2016 uvedl, že vznesenou námitku podjatosti považuje za nedůvodnou. Jde o situaci téměř precedentní. Jestliže by měl účastník řízení před Ústavním soudem možnost takto vyřadit z rozhodování soudce jen proto, že k nálezu Ústavního soudu ve skutkově totožné věci - v její dřívější fázi - disentoval v jeho "neprospěch", pak by to mimo jiné znamenalo zásah do práva na zákonného soudce i pro ostatní účastníky řízení. Podle názoru JUDr. Ludvíka Davida není rozhodná ani expresivní stránka formulace jeho disentu - v nynějším řízení je (v téže věci) vázán výrokem i důvody majority I. senátu Ústavního soudu z předchozího nálezu.
3. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce z projednání a rozhodování věci vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
4. První senát Ústavního soudu určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce JUDr. Ludvíka Davida z projednání a rozhodování předmětné věci. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž vedlejší účastník řízení nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti totožných účastníků.
5. Vzhledem k uváděným okolnostem má posuzující senát za to, že podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudce JUDr. Ludvíka Davida není v dané věci splněna.
6. Na základě ustanovení §36 odst. 1 a §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §10 odst. 1 rozvrhu práce (Org. 1/16) rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2016
David Uhlíř v. r.
předseda senátu