ECLI:CZ:US:2016:2.US.1747.16.1
sp. zn. II. ÚS 1747/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Josefa Večeři, bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. září 2015 č. j. 41A 56/2014-52, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu bylo dne 30. 5. 2016 doručeno podání stěžovatele, kterým brojil proti v záhlaví označenému rozhodnutí, a tvrdil, že došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel tvrdil, že dokazování před soudem bylo účelově změněno atd. a vyslovil přesvědčení, že bylo porušeno i jeho právo na právní ochranu dle ustanovení §35 odst. 8 zákona o advokacii.
2. Stěžovatel požádal Ústavní soud o přijetí jeho věci, přestože nebyla dodržena dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti a odůvodnil to tím, že advokát mu řádně a včas nedoručil napadené rozhodnutí. Dále požádal o posečkání k doplnění ústavní stížnosti, než mu bude přiděleno bezplatné právní zastoupení. Stěžovatel přiložil kopii žádosti České advokátní komoře o přidělení bezplatného právního zástupce pro řízení před Ústavním soudem a sdělení Krajského soudu v Brně o vyřízení stížnosti na nedoručení rozhodnutí sp. zn. 41A 56/2014.
3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda tato splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
4. Podání stěžovatele trpí podstatnými vadami. Ústavní soud uvádí, že zejména stěžovatel není zastoupen advokátem, ústavní stížnost je podána po stanovené lhůtě dvou měsíců a nevyčerpal opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí, který právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§30 odst. 1, §72 odst. 3, §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění nedostatků podání (návrhu); vyvodit nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) vůči stěžovateli pak lze tehdy, jestliže se vytknuté nedostatky ve lhůtě odstranit nezdaří.
5. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších náležitostech ústavní stížnosti dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti se lze obracet jen řádným podáním v souladu se zákonem o Ústavním soudu, pak se Ústavnímu soudu jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
6. Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s podáními trpícími obdobnými vadami, především absencí povinného zastoupení advokátem. Tento postup stěžovatel volí opakovaně, přestože již dříve byl poučen o náležitostech řádné ústavní stížnosti i o postupu k odstranění uvedených konkrétních nedostatků svých podání s tím, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí stěžovatelova podání (např. věci stěžovatele vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2369/14, IV. ÚS 3938/14, III. ÚS 345/15, III. ÚS 989/15, I. ÚS 1028/15 či II. ÚS 234/16).
7. Ústavní soud dále konstatuje, že pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
8. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný a mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
9. Podstatou napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně byl přezkum postupu Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 31. 3. 2014, který rozhodl, že dle ustanovení §90 odst. 5 správního řadu se výrok I. rozhodnuti správního orgánu č. j. MUVIZ 2015/2014 ze dne 23. 1. 2014 potvrzuje a odvolání stěžovatele se zamítá. V rozhodnutí Krajského soudu v Brně je uvedeno poučení, že lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení k Nejvyššímu správnímu soudu. Tímto rozhodnutím bylo tedy potvrzeno rozhodnutí vydané Městským úřadem Vizovice ze dne 23. 1. 2014 pod č. j. MUVIZ 2015/2014, kdy byl stěžovatel uznán vinen z přestupku proti majetku podle §50 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2015 č. j. 41A 56/2014-52 nabyl právní moci dne 5. 10. 2015, aniž by stěžovatel podal kasační stížnost.
10. K námitce stěžovatele ohledně porušení jeho práva na právní pomoc Ústavní soud stěžovatele dále odkazuje, aby se obrátil na příslušné orgány České advokátní komory. Tyto orgány prošetří podnět stěžovatele, zda ustanovený zástupce (advokát JUDr. Stanislav Zenáhlík) řádně a včas stěžovateli doručil rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 41A 56/2014-52 s upozorněním na možnost využít opravný prostředek - kasační stížnost.
11. V souladu s hodnocením podané ústavní stížnosti (opožděné podání, nedostatek zastoupení stěžovatele advokátem, nevyčerpání opravných prostředků) se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu a soudce zpravodaj návrh stěžovatele mimo ústní jednání odmítl. Ústavní soud konstatuje, že ani po výzvě k odstranění vad podání či prodloužení lhůty by nemohlo mít vliv na výsledek rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 2016
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj