ECLI:CZ:US:2016:2.US.2838.15.1
sp. zn. II. ÚS 2838/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti 1) M. B. a 2) nezl. V. B., zastoupené stěžovatelkou 1) jako matkou a zákonnou zástupkyní, zastoupených Mgr. Sabinou Ellerovou, advokátkou se sídlem v Brně, Heinrichova 196/8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, č. j. 28 Cdo 17/2015-274, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 9. 2014, č. j. 8 Co 1099/2014-224, a rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 26. 3. 2014, č. j. 5 C 62/2010-161, o vyloučení soudce Josefa Fialy, takto:
Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou II. ÚS 2838/15.
Odůvodnění:
Přípisem ze dne 19. 10. 2016 soudce Josef Fiala navrhl, aby IV. senát Ústavního soudu rozhodl o jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 2838/15. Jako předseda senátu (soudcem zpravodajem je Radovan Suchánek) se cítí být podjatý, neboť osobně zná zástupkyni stěžovatelek Mgr. Sabinu Ellerovou i jejího otce, doc. JUDr. Otakara Ellera, CSc.; s oběma před jmenováním soudcem Ústavního soudu udržoval časté pracovní i přátelské kontakty.
Čtvrtý senát, který je příslušný k rozhodnutí podle §10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2016, dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho vyloučení. Podle §36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
V daném případě nemohou vzniknout pochybnosti o nepodjatosti uvedeného soudce s ohledem na jeho poměr k zástupkyni stěžovatelů takové intenzity, že by to vedlo k jeho vyloučení podle výše citovaného ustanovení. Určující jsou v této souvislosti i subjektivní, ale zejména objektivní okolnosti svědčící pro vyloučení soudce, tedy jak se jeví navenek jeho poměr k věci, účastníkům či vedlejším účastníkům anebo k zástupcům, přičemž není podstatné, zda tento poměr skutečně (prokazatelně) existuje. Prosté pracovní ani osobní kontakty důvod pro vyloučení založit nemohou. U soudců Ústavního soudu jsou ostatně běžné bohaté a úzké profesní vazby na zástupce různých právnických profesí, mj. advokáty či akademiky; takové kontakty svědčí o odborné i osobní erudici a v tomto smyslu jsou i logickým předpokladem nominace na post ústavního soudce.
Určující pro vyloučení mohou být teprve bližší (přátelské či osobní) vazby, které ovšem v daném případě nebyly zjištěny a dotyčným soudcem ani nebyly uváděny; ve věci navíc nepůsobí Josef Fiala jako soudce zpravodaj, který má určující vliv na postup v řízení a přijetí konkrétního rozhodnutí, ale toliko jako další člen (předseda) senátu. Důvody pro jeho vyloučení dále oslabuje, že jsou tvrzeny toliko ve vztahu k zástupkyni stěžovatelů, tedy k osobě, která v řízení figuruje z titulu své profese a na jejím výsledku není bezprostředně (osobně) zainteresována, a dále k období před jmenováním soudcem Ústavního soudu.
Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením §38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu tak, že soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu