infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14.04.2016, sp. zn. II. ÚS 3196/15 [ usnesení / SUCHÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:2.US.3196.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:2.US.3196.15.1
sp. zn. II. ÚS 3196/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje), ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. D., zastoupeného Mgr. Pavlem Andrlem, advokátem, sídlem Kratochvílova 624/43, Přerov, proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4. května 2012 sp. zn. 0 Nt 820/2011, proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. dubna 2014 sp. zn. 2 Nt 1151/2014, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2014 sp. zn. 8 To 198/2014, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2015 sp. zn. 11 Tdo 181/2015, spojené s návrhem na zrušení 1) §283 až 287 a §289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, 2) nařízení vlády č. 3/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku, 3) §2 písm. d), §5 odst. 5, §15 písm. e), §24 odst. 1 písm. a), §24a, §24b a §29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, 4) zákona č. 50/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, 5) vyhlášky č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, a 6) vyhlášky č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství v Prostějově jako vedlejších účastníků, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2015, stěžovatel napadl usnesení Okresního soudu v Prostějově (dále jen "okresní soud") ze dne 4. 5. 2012 sp. zn. 0 Nt 820/2011, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti v něm blíže označenému usnesení policejního orgánu, jímž mu byla podle §66 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč. Dále napadl usnesení okresního soudu ze dne 15. 4. 2014 sp. zn. 2 Nt 1151/2014, jímž mu bylo dle §101 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, uloženo ochranné opatření v podobě zabrání v něm uvedených látek a předmětů využitelných pro toxikomanii. Rovněž napadl usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 20. 5. 2014 sp. zn. 8 To 198/2014, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti posledně jmenovanému usnesení okresního soudu, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015 sp. zn. 11 Tdo 181/2015, jímž bylo odmítnuto jeho dovolání proti usnesení krajského soudu. 2. Jak stěžovatel uvádí, v souvislosti s postupem orgánů veřejné moci vůči své osobě již činil nespočet podání, včetně čtyř ústavních stížností, stížností k soudním orgánům Evropské unie, jakož i k Evropskému soudu pro lidská práva, vždy bez úspěchu. Přesto je nadále přesvědčen, že jeho jednání spočívající ve výrobě drog postrádá znak protiprávnosti, neboť je nevyrábí pro účely toxikomanie, nýbrž cíle léčebné a vědecké. Namísto toho, aby byla jím prováděnému bádání poskytnuta ochrana, jsou na jeho výzkumnické farmě opakovaně prováděny konfiskace. Dle stěžovatele je výroba omamných a psychotropních látek tak, jak ji prováděl, společensky prospěšnou činností, a v tomto směru by měl být aplikován §31 trestního zákoníku o vyloučení trestnosti činu pro přípustné riziko. Soudy je mu vytýkáno, že k výrobě předmětných látek neměl povolení, čímž je ovšem přehlíženo, že stěžovatel se snažil takové povolení získat, ale nebylo mu to umožněno. Soudy nechápou jeho odbornou erudici, neuvědomují si léčebné účinky daných látek. Přitom bylo v jeho schopnostech vyrábět ve velkých objemech a exportovat do celého světa. Pokud je tomu bráněno, dochází k miliardovým škodám ve vztahu k jeho osobě i zdravotnictví jako celku. Dále pak stěžovatel obšírně rozporuje celkové nastavení drogové politiky v České republice, když se domnívá, že represe v této oblasti je kontraproduktivní a chrání jen zájmy farmaceutických firem. 3. Z uvedených důvodů je přesvědčen, že byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 1 až 5, čl. 6 odst. 1 a 2, čl. 7, čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 1, čl. 10, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 3, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 17, čl. 20 odst. 1, čl. 23, čl. 26 odst. 1, čl. 27 odst. 1, čl. 31, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38, čl. 39 a čl. 40 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Navrhuje, aby Ústavní soud zrušil rozhodnutí napadená ústavní stížností. Zároveň navrhuje zrušení v záhlaví uvedených právních předpisů, resp. jejich jednotlivých ustanovení. II. 4. Ústavní soud, předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 5. Ustanovení §72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující: "(3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. (4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. (5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo." Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, ústavní stížnost bez jednání odmítne. 6. Nutno uvést, že usnesení okresního soudu ze dne 4. 5. 2012 sp. zn. 0 Nt 820/2011, bylo, jak si Ústavní soud dotazem na tento soud ověřil, stěžovateli doručeno již dne 11. 5. 2012 a jeho obhájkyni dne 10. 5. 2012. Ústavní stížnost tedy byla vůči tomuto rozhodnutí okresního soudu podána po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu. III. 7. Ústavní soud v prvé řadě připomíná, že ve svých rozhodnutích již dal mnohokrát najevo, že není další instancí v soustavě soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy [srovnej čl. 83 a čl. 90 až 92 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")]. Úkolem Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je ochrana ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad a aplikace jiných než ústavních předpisů jsou záležitostí obecných soudů. Je jejich úlohou, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro aplikaci toho či onoho právního institutu, a aby své úvahy v tomto směru zákonem stanoveným postupem odůvodnily. Zásah Ústavního soudu je na místě toliko v případě těch nejzávažnějších pochybení představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména pak pokud by závěry obecných soudů byly hrubě nepřiléhavé a vykazovaly znaky libovůle. To však Ústavní soud v posuzované věci neshledal. V části, ve které ústavní stížnost nebyla podána po lhůtě, je zjevně neopodstatněná. 8. Nutno říci, že obecné soudy se se stěžovatelovými námitkami pečlivě a přesvědčivě vypořádaly, a již mu opakovaně vysvětlily, že jeho svérázné názory o legálnosti jeho počínání jsou zcela nesprávné. V tomto směru lze na obsah jejich rozhodnutí plně odkázat (srovnej např. str. 10 a násl. usnesení Nejvyššího soudu). Odkázat lze ostatně i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 664/12, kterým byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta stěžovatelova ústavní stížnost proti rozhodnutím v dřívější stěžovatelově věci, ve které byl odsouzen pro obdobnou protiprávní činnost, přičemž vznášel obdobné námitky. I pokud stěžovatel provozuje určitou léčebnou činnost, nemění to nic na nelegálnosti zpracovávání látek do podoby materiálu využitelného pro toxikomanii, kdy je porušován zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovatelného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Možno podotknout, že takovéto ohrožení je zjevné ve stěžovatelově případě tím spíše, že tento dle vlastních slov usiloval o velkovýrobu s exportem "do celého světa". 9. Těžiště stěžovatelovy argumentace se nadto do značné míry pohybuje v rovině polemiky s mírou legálnosti výroby a držení omamných a psychotropních látek, která je obecně stanovena v České republice příslušnými platnými právními předpisy. Úvahy de lege ferenda přitom referenční měřítko ústavněprávního přezkumu nepředstavují. Ústavní soud nemůže být rozsuzovatelem diskusí politického a odborného charakteru. Nastavení trestněprávní politiky v tomto směru je věcí zákonodárce. 10. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) a §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zčásti podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání a zčásti zjevně neopodstatněný. 11. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud i s ní spojené návrhy na zrušení právních předpisů, resp. jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. dubna 2016 Josef Fiala v.r. předseda senátu
Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:2.US.3196.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3196/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 14. 4. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 30. 10. 2015
Datum zpřístupnění 29. 4. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Prostějov
SOUD - KS Brno
SOUD - NS
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - NSZ
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Brno
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Prostějov
Soudce zpravodaj Suchánek Radovan
Napadený akt rozhodnutí soudu
zákon; 40/2009 Sb.; trestní zákoník; §283, §284, §285, §286, §287, §289/3
jiný právní předpis; 3/2012 Sb.; nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku
zákon; 167/1998 Sb.; o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů; §2/d, §5/5, §15/e, §24/1/a, §24a, §24b, §29
zákon; 50/2013 Sb.; kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
jiný právní předpis; 221/2013 Sb.; vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
jiný právní předpis; 236/2015 Sb; vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 167/1998 Sb., §2 písm.d, §5 odst.5, §15 písm.e, §24 odst.1 písm.a, §24a, §24b, §29
  • 221/2013 Sb.
  • 236/2015 Sb.
  • 3/2012 Sb.
  • 40/2009 Sb., §283, §284, §285, §286, §287, §289 odst.3
  • 50/2013 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík toxické látky
trestná činnost
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3196-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 92325
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-07-22