infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29.03.2016, sp. zn. II. ÚS 334/16 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:2.US.334.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:2.US.334.16.1
sp. zn. II. ÚS 334/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Dany Matyášové, zastoupené JUDr. Danielem Burgetem, advokátem se sídlem Bartošova 3, 602 00 Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2015, č. j. 19 Co 546/2014-576 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2014, č. j. 46 C 366/2003-548, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně jako účastníků řízení a Ing. Karla Matyáše jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavnímu soudu byla dne 29. 1. 2016 doručena ústavní stížnost výše označené stěžovatelky, v níž tvrdila, že bylo zasaženo její základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Navrhovala, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil obě v záhlaví uvedená rozhodnutí. 2. Městský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 23. 5. 2014, č. j. 46 C 366/2003-548 tak, že řízení o žalobě o vypořádání společného jmění manželů podané stěžovatelkou částečně zastavil, ve zbytku rozhodl o vypořádání společného jmění stěžovatelky a vedlejšího účastníka a dále o nákladech řízení. Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 9. 12. 2015, č. j. 19 Co 546/2014-576 o odvolání podaném stěžovatelkou tak, že rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu potvrdil a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 3. Ústavní stížnost je nepřípustná. 4. Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že pokud byl mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. 5. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). 6. V projednávané věci stěžovatelka podala vedle ústavní stížnosti také mimořádný opravný prostředek upravený zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dovolání k Nejvyššímu soudu, což uvedla i v ústavní stížnosti. O podaném dovolání nebylo doposud rozhodnuto. Ústavní soud z databáze dostupné na http://infosoud.justice.cz/ zjistil, že ve věci bylo stěžovatelkou skutečně dovolání podáno. 7. Lhůta k případnému podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o stěžovatelkou podaném dovolání, a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů, začne tedy stěžovatelce běžet až ode dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o tomto dovolání. Věcné posouzení ústavní stížnosti předtím, než Nejvyšší soud rozhodne o stěžovatelkou podaném dovolání, by bylo nepřípustným zásahem do rozhodování obecných soudů. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze předjímat. Pokud by Ústavní soud vyčkával na rozhodnutí dovolacího soudu, docházelo by ke zbytečnému prodlužování řízení a takový postup by zcela zbytečně pobízel stěžovatele k předčasnému podávání ústavních stížností. 8. S ohledem na výše uvedené soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. března 2016 Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:2.US.334.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 334/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 29. 3. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 29. 1. 2016
Datum zpřístupnění 15. 4. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Brno
SOUD - MS Brno
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §237
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-334-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 92064
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18