infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.11.2016, sp. zn. II. ÚS 3471/16 [ usnesení / TOMKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:2.US.3471.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:2.US.3471.16.1
sp. zn. II. ÚS 3471/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce Ludvíka Davida a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Václava Komínka, zastoupeného Mgr. Ondřejem Hradilem, advokátem se sídlem Bráfova třída 531/37, 674 01 Třebíč, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 209/2015-27 ze dne 28. 7. 2016 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 76/2013-77 ze dne 21. 8. 2015, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho práv garantovaných čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiloženého spisového materiálu, byla rozhodnutím Městského úřadu Třebíč, odboru dopravy (dále jen "stavební úřad") č. j. OD 18819/13 - SPIS 2097/2013/PJ ze dne 15. 4. 2013 povolena stavba "II/410 Číměř průtah" na pozemku p. č. X v katastrálním území Číměř nad Jihlavou. Stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, k němuž Krajský úřad Kraje Vysočina (v řízení před správními soudy v postavení žalovaného) rozhodnutím č. j. KUJI 40776/2013 ODSH 636/2013-Ma RODV ze dne 10. 6. 2013 prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že opravil označení předmětné pozemní komunikace na správné označení "II/401". Ve zbytku odvolání zamítl. Ústavní stížností napadenými rozsudky Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu byly posléze zamítnuty i stěžovatelova žaloba a kasační stížnost. Stěžovatel proto podal ústavní stížnost, v níž namítá, že mu nebylo umožněno uplatnit v rámci stavebního řízení v prvním stupni své návrhy a námitky, neboť mu nebylo řádně oznámeno zahájení stavebního řízení podle §25 odst. 2 správního řádu. Oba soudy své rozhodnutí založily na zjištění, že stavební úřad vyvěsil na své elektronické úřední desce v období od 14. 3. 2013 do 2. 4. 2013 oznámení o zahájení stavebního řízení. Tato skutečnost ale byla dle stěžovatele vyvrácena tištěnou sestavou výstupů z archívu elektronické úřední desky stavebního úřadu. Skutková zjištění soudů jsou proto údajně v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. V důsledku tohoto pochybení je stavební povolení nadále platné a stavba dle něj byla provedena, aniž by bylo přihlédnuto ke stěžovatelovým právům. Ústavní soud došel k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Argumentace stěžovatele je postavena na jediné námitce, a sice na tvrzení, že oproti zjištění soudů nebylo oznámení o zahájení stavebního řízení vyvěšeno na elektronické úřední desce. Ústavnímu soudu ovšem hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu nepřísluší. To je úlohou správních orgánů a soudů, přičemž Ústavní soud smí do této činnosti zasáhnout pouze tehdy, pokud by mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy existoval extrémní rozpor. Ústavní soud přitom takový rozpor neshledal. Krajský soud se totiž otázkou vyvěšení oznámení na elektronické úřední desce velmi pečlivě zabýval, na jednání dne 21. 8. 2015 k tomu provedl důkazy navržené oběma stranami a podrobně poté vysvětlil, proč má za prokázané, že k oznámení umožňující dálkový přístup došlo. Ústavní soud považuje závěry krajského soudu, jakož i navazující úvahy Nejvyššího správního soudu, za logické a přesvědčivé, a pro stručnost proto na jejich rozhodnutí odkazuje. Stejně jako oba uvedené soudy navíc i Ústavní soud závěrem poukazuje na skutečnost, že v odvolacím správním řízení byly stěžovatelovy námitky žalovaným vypořádány. Stěžovatel tomu částečně přizpůsobil argumentaci, která je tak v ústavní stížnosti vedena v tom směru, že své návrhy a námitky nemohl uplatnit konkrétně v prvostupňovém řízení, ovšem už nijak nevysvětluje, proč ochraně jeho práv nebylo učiněno zadost tím, že námitky byly uplatněny a vypořádány v řízení odvolacím. Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. listopadu 2016 Jiří Zemánek v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:2.US.3471.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3471/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 11. 11. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 19. 10. 2016
Datum zpřístupnění 1. 12. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
SOUD - KS Brno
Soudce zpravodaj Tomková Milada
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.2, čl. 38 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 183/2006 Sb., §112
  • 500/2004 Sb., §25 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo být slyšen, vyjádřit se k věci
Věcný rejstřík stavební řízení
doručování/veřejnou vyhláškou
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3471-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 95058
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-12-21