ECLI:CZ:US:2016:2.US.3542.15.1
sp. zn. II. ÚS 3542/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Večeři, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2015, č. j. 60 Co 391/2015-23, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 3. 12. 2015 napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí.
Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, byl vyzván dne 4. 1. 2016 k odstranění této vady podání. Pro odstranění vad návrhu byla stěžovateli stanovena lhůta 20 dnů ode dne doručení výzvy. Stěžovatel byl současně poučen, že podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Dopisem ze dne 29. 1. 2016 stěžovatel sdělil, že je v uvedené věci jeho právním zástupcem JUDr. Miloslav Langer, což doložil rozhodnutím České advokátní komory o určení advokáta ze dne 8. 12. 2015, č. j. 3283/15. Současně stěžovatel uvedl, že s ním ustanovený advokát odmítá komunikovat, proto byl nucen se v této záležitosti opět obrátit na Českou advokátní komoru.
Přípisem ze dne 7. 2. 2016 se Ústavní soud obrátil na určeného advokáta s dotazem, zda stěžovatele v uvedené věci zastupuje, či nikoliv, v kladném případě pak bylo žádáno zaslání plné moci pro zastupování před Ústavním soudem.
Podáním ze dne 26. 2. 2016 JUDr. Miloslav Langer sdělil, že se nestal právním zástupcem stěžovatele, když z důvodů spočívajících výhradně na straně stěžovatele nedošlo k naplnění určení k poskytnutí právní služby.
Ústavní soud se obrátil dne 8. 3. 2016 na Českou advokátní komoru s žádostí o sdělení, zda byl stěžovateli určen ve věci nový advokát. Česká advokátní komora dopisem ze dne 9. 3.2016 sdělila, že mezi stěžovatelem a určeným advokátem JUDr. Miloslavem Langerem z důvodů na straně stěžovatele nedošlo k uzavření dohody o poskytnutí právní služby a stěžovatel advokátovi neudělil plnou moc k zastupování v řízení o ústavní stížnosti. Česká advokátní komora dále uvedla, že stěžovatel byl již v 32 případech účastníkem správního řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby, z toho ve 24 případech byl žadateli advokát komorou určen, notorietně však z důvodů spočívajících výhradně v chování stěžovatele nedojde ke vzniku právního vztahu mezi advokátem a klientem. Česká advokátní komora proto stěžovateli k téže právní službě, tedy k zastoupení v řízení vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 3542/15 dalšího advokáta dle §18 odst. 2 zákona o advokacii neurčí.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud konstatuje, že podmínky §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou tedy splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně, a stěžovatel ani více než tři měsíce po podání ústavní stížnosti nedoložil, že by byl zastoupen advokátem, jak mu zákon o Ústavním soudu ukládá. Ústavní soud proto soudcem zpravodajem usnesením rozhodl o odmítnutí návrhu pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 17. března 2016
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj