ECLI:CZ:US:2016:2.US.525.16.1
sp. zn. II. ÚS 525/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Kocourka, právně zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Černého 517/13, Praha 8, proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 12. 2015 sp. zn. 6 T 38/2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje [§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], ústavní stížnost, v níž tvrdil, že byla zasažena jeho základní práva zaručená čl. 2 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Předsedkyně senátu č. 6 T Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Dana Šindelářová zamítla žádost stěžovatele podanou v průběhu hlavního líčení, v němž stěžovatel vystupoval v pozici obžalovaného, o pořízení obrazového záznamu a pořízení zvukového záznamu. Stěžovatel podal ihned odvolání a senát po krátké a oddělené poradě vyhlásil prostřednictvím předsedkyně senátu usnesení, že se žádosti nevyhovuje. Vzhledem k tomu, že nebylo rozhodnutí senátu odůvodněno, požádal stěžovatel o odůvodnění vyhlášeného usnesení. Předsedkyně senátu na tuto žádost v krátkém odůvodnění uvedla, že nejsou dány důvody, aby se pořizoval obrazový záznam, přičemž stěžovatel ani ve své žádosti neodůvodnil, proč by chtěl pořizovat obrazový záznam. Stěžovatel poté reagoval tak, že podává novou žádost, a to proto, že "vnímám jako nedůstojné z důvodu volby ošacení senátu, kdy požaduji zaprotokolovat, že předsedkyně senátu je oděna v tričku s krátkým rukávem s obrázkem žirafy a člen senátu ve svetru, což mám za to, že snižuje důstojnost hlavního líčení ". Usnesením senátu byla tato žádost zamítnuta.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že se žádostí o pořízení obrazového a zvukového záznamu zejména snažil pořídit objektivní důkaz o narušování důstojnosti řízení před soudem a nepřiměřeném chování předsedkyně senátu JUDr. Dany Šindelářové, která soudila trestní věc stěžovatele v tričku s krátkým rukávem s obrázkem žluté žirafy na hrudi. Stěžovatel měl legitimní zájem v rámci stížnosti proti nevhodnému chování předsedkyně senátu JUDr. Dany Šindelářové k předsedkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 žádat o přezkoumání, zda je vhodné anebo nevhodné, aby soudce soudil v tričku s krátkým rukávem s obrázkem žirafy, zvláště pokud JUDr. Dana Šindelářová je místopředsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 1. Stěžovatel rovněž měl legitimní zájem informovat státní správu Obvodního soudu pro Prahu 1, že ostatní členové senátu, tj. přísedící, měli na sobě pouze svetr, a to bez límečku. Pouze jeden z přísedících měl pletený límec u svetru. Stěžovatel považuje za nevhodné, že přísedící neměli kravatu, sako anebo alespoň košili. Stěžovatel měl zájem pořídit zvukový a obrazový záznam rovněž ke zkvalitnění možnosti své obhajoby.
4. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), tedy musí nastat situace, kdy se stěžovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv a svobod jiným zákonným způsobem. Zpravidla lze podat ústavní stížnost až po pravomocném rozhodnutí o věci samé, není-li možné ochranu práva dále uplatňovat v jiném řízení. Dílčí rozhodnutí soudu, zejména rozhodnutí, jimiž soud upravuje vedení řízení, jsou napadnutelná ústavní stížností v zásadě jen tehdy, mají-li význam pro ochranu nároku (práva), který je předmětem řízení před obecným soudem, a zároveň nepřípustně a nezhojitelně (v dalším řízení) zasahují do základního práva stěžovatele (blíže srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 561/03).
5. Na druhou stranu však nelze připustit, aby pro vyhodnocení procesní námitky jako předčasné, pokud je vznesena v průběhu řízení, a současně jako de facto zbytečné, pokud je vznesena po skončení řízení, došlo ohledně takové námitky k denegatio iustitiae, nota bene pokud jiný opravný prostředek proti postupu soudu neexistuje a případný vadný postup nelze napravit ani soudy vyšších stupňů (srov. nález sp. zn. II. ÚS 2672/07).
6. Ústavní soud tedy přezkoumal ústavní stížnost v intencích shora uvedené judikatury a s ohledem na skutečnost, že stěžovatel napadl v záhlaví citovaná usnesení, kterými byl pouze upraven způsob vedení řízení, má za to, že jsou s ohledem na řešenou problematiku akceptovatelná a dostatečně odůvodněná. Ústavní soud nehledal, že by postupem předsedkyně senátu nebo postupem senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 došlo k porušení některého ze základních práv stěžovatele.
8. Z těchto důvodů Ústavní soud podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2016
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu