infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27.05.2016, sp. zn. III. ÚS 1337/16 [ usnesení / RYCHETSKÝ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:3.US.1337.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:3.US.1337.16.1
sp. zn. III. ÚS 1337/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) T. R. 2) nezl. T. R., 3) nezl. B. R. a 4) H. R., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2011 č. j. 30 Co 115/2011-101 a průtahům v řízení u Městského soudu v Praze senátem 28 Co a Obvodního soudu pro Prahu 8, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Dne 26 4. 2016 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelů, respektive prvního stěžovatele, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2011 č. j. 30 Co 115/2011-101 ve věci nezletilých dětí. Spolu s návrhem na nepokračování v průtazích v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 8 a před Městským soudem v Praze, stěžovatel namítá, že rozhodováním senátu 28 Co Městského soudu v Praze dochází opakovaně k odepření jeho práva na zákonného soudce zaručeného čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Dle jeho tvrzení se jedná o opakované nicotné, resp. nulitní rozhodnutí obecných soudů obou úrovní a současně se jedná dlouhodobě o zmatečnostní jednání soudů v rozporu s jeho právem na spravedlivý proces. 2. Stěžovatel požádal o přednostní projednání jeho věci a prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti o 60 dnů, kdy mu bude přiděleno bezplatné právní zastoupení Českou advokátní komorou. Stěžovatel poukázal na judikaturu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 1302/10, I. ÚS 1439/09 a navrhl, aby Ústavní soud přikázal obecným soudům nepokračovat v porušování práv účastníků. 3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda tato splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 4. Podání stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel zejména není zastoupen advokátem a k podání ani nepřiložil napadené rozhodnutí (§30 odst. 1 a §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). 5. Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s podáními trpícími stejnými vadami, především absencí povinného zastoupení advokátem. Tento postup stěžovatel volí opakovaně, přestože již dříve byl poučen o náležitostech řádné ústavní stížnosti i o postupu k odstranění uvedených konkrétních nedostatků svých podání s tím, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí stěžovatelova podání (např. věci stěžovatele vedené pod sp. zn. I. ÚS 3425/15, I. ÚS 3412/15, III. ÚS 3418/15 či II. ÚS 234/16). 6. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění nedostatků podání (návrhu); vyvodit nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) vůči navrhovateli pak lze tehdy, jestliže se vytknuté nedostatky ve lhůtě odstranit nezdaří. 7. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších náležitostech ústavní stížnosti dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (v řízení o ústavní stížnosti) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, pak se Ústavnímu soudu jeví setrvání na požadavku dalšího poučení, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. 8. V souladu s opakovaným hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud, stejně jako například ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 233/16, III. ÚS 239/16 či III. ÚS 1332/16 uchýlil i zde k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudce zpravodaj návrh stěžovatele mimo ústní jednání odmítl. Pokud pak stěžovatel ve svém podání žádal o přednostní projednání věci, Ústavní soud konstatuje, že se jedná o akcesorický návrh, který sdílí osud stěžovatelova návrhu (podání). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. května 2016 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:3.US.1337.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1337/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 27. 5. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 26. 4. 2016
Datum zpřístupnění 10. 6. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 8
Soudce zpravodaj Rychetský Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1337-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 92872
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-06-17