ECLI:CZ:US:2016:3.US.2044.15.1
sp. zn. III. ÚS 2044/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 22. března 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Musila (soudce zpravodaje) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Petra Nevluda, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem, AK se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, doručovací adresa - Frýdlant nad Ostravicí, Elektrárenská 125, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2015 č. j. 21 Cdo 3621/2014-116, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2012 č. j. 8 Co 755/2012-87 a proti unesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 5. 2012 č. j. 85 C 19/2012-56, za účasti Nejvyššího soudu České republiky, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a za účasti České republiky-Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
V ústavní stížnosti ze dne 9. 7. 2015, doručené Ústavnímu soudu téhož dne, Petr Nevlud (dále jen "žalobce" případně "stěžovatel") navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí vydaná v řízení o žalobě pro zmatečnost.
II.
Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, vyplývají následující skutečnosti.
Před Okresním soudem v Ostravě jako soudem nalézacím probíhal pod sp. zn. 54 C 156/2005 občanskoprávní spor mezi stěžovatelem jako žalobcem a žalovanou PhMr. Irenou Jašinskou, v němž nalézací soud rozhodl rozsudkem ze dne 28. 3. 2007 č. j. 54 C 156/2005-111. Po úmrtí žalované PhMr. Ireny Jašinské se jejím právním nástupcem stala Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Proti shora uvedenému rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2007 bylo podáno odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 14. 10. 2008 č. j. 8 Co 379/2008-182 tak, že napadený rozsudek zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení.
Posledně uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalobce žalobou pro zmatečnost, v níž uplatnil zmatečnostní důvody dle §229 odst. 1 písm. e), písm. f) o. s. ř., konkrétně to, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce (JUDr. Dalila Pelechová) a že soud byl nesprávně obsazen.
Dne 17. 5. 2012 usnesením č. j. 85 C 19/2012-56 Okresní soud v Ostravě (dále jen "zmatečnostní soud") žalobu pro zmatečnost podanou proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2008 č. j. 8 Co 379/2008-182, zamítl. Poukázal na návětí ustanovení §229 odst. 1 o. s. ř., dle něhož žalobou pro zmatečnost lze napadnout jen pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, z čehož dovodil, že v dané věci proti kasačnímu usnesení odvolacího soudu nebyla žaloba pro zmatečnost přípustná, neboť řízení nebylo skončeno, nýbrž věc byla vrácena nalézacímu soudu k dalšímu řízení.
Dne 10. 12. 2012 usnesením č. j. 8 Co 755/2012-87 Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") k odvolání žalobce usnesení zmatečnostního soudu ze dne 17. 5. 2012 č. j. 85 C 19/2012-56 potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Konstatoval, že zmatečnostní soud správně žalobu jako nepřípustnou zamítl, a že za tohoto stavu bylo nadbytečné zabývat se jednotlivými žalobcem tvrzenými důvody zmatečnosti.
Dne 28. 4. 2015 usnesením č. j. 21 Cdo 3621/2014-116 Nejvyšší soud České republiky (dále jen "dovolací soud") řízení o dovolání žalobce proti usnesení zmatečnostního soudu ze dne 17. 5. 2012 č. j. 85 C 19/2012-56 zastavil (výrok I), dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 10. 12. 2012 č. j. 8 Co 755/2012-87 jako nepřípustné odmítl (výrok II) a rozhodl o nákladech dovolacího řízení (výrok III). Dovolací soud, stejně jako soud odvolací, konstatoval, že způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno; z tohoto hlediska byla žaloba pro zmatečnost správně pro nepřípustnost zmatečnostním soudem zamítnuta.
III.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že s napadenými rozhodnutími nesouhlasí. Poukázal na skutečnosti uvedené v žalobě pro zmatečnost a vyjádřil přesvědčení, že žalobou pro zmatečnost napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2008 č. j. 8 Co 379/2008-182 mělo být považováno za rozhodnutí konečné a tudíž schopné zmatečnostního přezkumu.
Stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny.
IV.
Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky §29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a vyčerpal zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
V.
Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou.
Zmatečnostní soud, stejně jako soud odvolací a soud dovolací, v ústavní stížností napadených rozhodnutích přehledně a srozumitelně vysvětlily, v čem spatřovaly nepřípustnost stěžovatelovy žaloby pro zmatečnost, resp. neprojednatelnost jeho námitek týkajících se nestrannosti soudu, který vydal žalobou pro zmatečnost napadené rozhodnutí. Ústavní soud se s odůvodněními uvedených rozhodnutí zcela ztotožňuje, plně na ně odkazuje a nemá, co dalšího by k nim dodal; porušení stěžovatelových ústavně garantovaných práv, které by opravňovalo zásah Ústavního soudu, shledáno nebylo.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu Ústavního soudu