infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 09.08.2016, sp. zn. III. ÚS 2255/16 [ usnesení / SUCHÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:3.US.2255.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:3.US.2255.16.1
sp. zn. III. ÚS 2255/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti T. R., bez právního zastoupení, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci vedené pod sp. zn. 73 EXE 861/2013, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníka řízení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: 1. Návrhem, Ústavnímu soudu doručeným dne 11. 7. 2016 a doplněným podáním ze dne 18. 7. 2016, brojil stěžovatel proti neodůvodněným průtahům způsobeným Obvodním soudem pro Prahu 9 v řízení vedeném pod sp. zn. 73 EXE 861/2013. Stěžovatel současně požádal Ústavní soud o přednostní projednání věci. 2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není. 3. Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle ust. §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle ust. §29 a ust. §30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. 4. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v ust. §34 a §72 zákona o Ústavním soudu. 5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností, a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Řada z nich byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů. 6. Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2116/15, sp. zn. II. ÚS 3411/15, sp. zn. III. ÚS 3409/15, sp. zn. I. ÚS 233/16 atd., dostupná na http://nalus.usoud.cz/). 7. Stěžovatel je tedy již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tuto vadu neobsahovalo. Přístup stěžovatele, který naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až ho Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o jeho pečlivém zájmu o ochranu svých vlastních práv. 8. Podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. 9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. 10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. 11. O návrhu stěžovatele na přednostní projednání věci Ústavní soud nerozhodoval samostatným usnesením, neboť o podané ústavní stížnosti rozhodl bezprostředně po jejím obdržení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. srpna 2016 JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:3.US.2255.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 2255/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 9. 8. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 11. 7. 2016
Datum zpřístupnění 25. 8. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Praha 9
Soudce zpravodaj Suchánek Radovan
Napadený akt jiný zásah orgánu veřejné moci
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2255-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 93812
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-09-06