ECLI:CZ:US:2016:3.US.2918.16.1
sp. zn. III. ÚS 2918/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, zastoupeného JUDr. Ronaldem Němcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 191/4, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1246/2016, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. 29 Co 265/2015, o návrhu na vyloučení soudce Radovana Suchánka z věci projednávané, u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 2918/16, takto:
Soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 2918/16.
Odůvodnění:
Stěžovatel ve svém podání došlém Ústavnímu soudu dne 12. 9. 2016 vznesl námitku podjatosti soudce Radovana Suchánka. Uvedl - stručně shrnuto - že soudce Radovan Suchánek řadu let působil ve vrcholných orgánech České strany sociálně demokratická (dále jen "ČSSD"), která měla jako hlavní motto své kampaně v době, kdy soudce Suchánek působil na pozici právníka a poradce ČSSD, zrušení zákona č. 428/2012 Sb., který je "meritem stížnosti". Podle stěžovatele je těžké si představit, jak odpůrce restitucí bude rozhodovat ve prospěch církve. Stěžovatel upozorňuje na skutečnost, že soudce Radovan Suchánek ve veřejném slyšení před Senátem PSP ČR uvedl, že se sám vyloučí z věcí, v nichž by mohla existovat pochybnost o jeho nestrannosti a nezaujetí. Tím, že se soudce podílel na přípravě stížnosti, v níž bylo navrhováno zrušení zákona č. 428/2012 Sb., dal jasně najevo svůj negativní postoj k církevním restitucím.
K námitce se soudce Radovan Suchánek vyjádřil tak, že skutečně v minulosti zastával funkce v ČSSD a vykonával odbornou činnost pro poslanecký klub ČSSD i pro místopředsedu Senátu Ing. Zdeňka Škromacha. Jestliže ovšem v předmětné věci není ČSSD nebo některý z jejích zákonodárců účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení, a ani předmět ústavní stížnosti s uvedenou politickou stranou a uvedenými osobami nijak nesouvisí, nepovažuje za relevantní vyjadřovat se ke stěžovatelovu "hodnocení" jeho osoby a postojům zastávaným v souvislosti s jeho někdejším působením v ČSSD. Tím méně považuje za nutné vyjadřovat se k tvrzením ohledně politické praxe uvedené strany, či k - jím blíže nekonkretizovaným - údajným názorům či výrokům třetích osob.
Soudce Radovan Suchánek dále uvádí, že jako odborník v oboru ústavního práva spolupracoval na přípravě návrhu skupiny 47 poslanců na zrušení zákona 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, podaného k Ústavnímu soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 11/13, který byl odmítnut z důvodu litispendence. Podání uvedeného návrhu, jakož i jeho obsah byly plně v dispozici navrhovatele, tj. skupiny poslanců, kterého v řízení před Ústavním soudem zastupoval poslanec Lubomír Zaorálek. Na zpracování dalších dvou návrhu na zrušení tohoto zákona podaných k Ústavnímu soudu skupinou senátorů, zastoupených advokátem JUDr. Karolem Hrádelou (Pl. ÚS 10/13), a skupinou 45 poslanců, zastoupených poslankyní JUDr. Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou (sp. zn. Pl. ÚS 12/13), se nepodílel.
Podle §36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Čtvrtý senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům třetího senátu, dospěl k závěru, že v tomto případě zde nejsou pochybnosti o nepodjatosti soudce (nikoliv soudce zpravodaje) Radovana Suchánka se zřetelem na jeho poměr k věci samé takové intenzity, aby odůvodňovaly jeho vyloučení z uvedené věci. Určující jsou v této souvislosti objektivní okolnosti svědčící pro vyloučení soudce (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/14, ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04 (N 159/35 SbNU 181).
Ústavní soud je složen ze soudců (právnických osobností), kteří se všichni jistým způsobem v minulosti angažovali ve veřejném životě; pokud by tomu tak nebylo, stěží by se ústavními soudci stali. Okolnost, že soudce byl v minulosti členem politické strany, která zastávala k církevním restitucím určitý postoj, nemůže být sama o sobě důvodem pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci - ani odborná činnost pro tuto politickou stranu. Jen s odkazem na politické postoje zastávané před jmenováním soudcem Ústavního soudu se nelze bez dalšího "zbavovat" zákonných soudců rozhodujících v jednotlivých věcech.
V tomto případě politická strana nevystupuje jako (vedlejší) účastník řízení, soudce Radovan Suchánek není soudcem zpravodajem a jako soudce Ústavního soudu se v duchu slibu, který složil, musí při rozhodování povznést nad názory a ideologii strany, pro niž v minulosti působil a byl jejím členem. V řízení před soudy obecných soudů navíc nešlo bezprostředně o restituční spor, ale o spor o určení vlastnictví k nemovitým věcem.
Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením §38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu tak, že soudce Radovan Suchánek není vyloučen z projednání a rozhodování věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu