ECLI:CZ:US:2016:3.US.3417.15.1
sp. zn. III. ÚS 3417/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) T. R., 2) nezl. T. R., 3) nezl. B. R. a 4) H. R., stěžovatel 1) a stěžovatelka 4) zastoupeni Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem se sídlem Wenzigova 1004/14, Praha 2, směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 8. 2015, č.j. 0 Nc 40038/2015, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2015, č.j. 28 Co 391/2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 22. 11. 2015 doručeno prostřednictvím e-mailu podání učiněné prvním stěžovatelem, v němž se domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dne 25. 11. 2015 došlo k doplnění podání prvního stěžovatele advokátem Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem. Ani poté však ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu. Nebyla k ní především přiložena plná moc advokáta k zastupování stěžovatelů před Ústavním soudem (§30 a §31 zákona o Ústavním soudu), stejně jako k ní nebyla přiložena ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva dle §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu.
Mgr. Ing. Dalibor Rakouš byl výzvou ze dne 11. 12. 2015, doručenou dne 14. 12. 2015, upozorněn na výše uvedené nedostatky návrhu, k jejichž odstranění byla stanovena lhůta deseti dnů od doručení výzvy. Zároveň tato výzva obsahovala poučení, že v případě neodstranění vytknutých nedostatků ve stanovené lhůtě bude ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Dne 22. 12. 2015 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc ze dne 30. 11. 2015 daná prvním stěžovatelem a čtvrtou stěžovatelkou Mgr. Ing. Rakoušovi k zastupování před Ústavním soudem. Kopii napadeného rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatelů však Ústavní soud do dnešního dne neobdržel, přičemž stěžovatelé, ani jejich právní zástupce, o prodloužení lhůty k odstranění vad nepožádali.
Z několika desítek dalších řízení o ústavních stížnostech, které stěžovatelé vedli a vedou, lze přitom zjistit, že vadný procesní postup volí opakovaně, ačkoli byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon o Ústavním soudu pro řádné podání ústavní stížnosti a opakovaně byli (často bezvýsledně) vyzýváni k odstranění vad svých podání (blíže viz např. rozhodnutí ve věci pod sp. zn. IV. ÚS 588/14, II. ÚS 492/15, III. ÚS 1059/15, IV. ÚS 1520/15, III. ÚS 1521/15, IV. ÚS 1522/15, III. ÚS 2028/15, III. ÚS 2029/15, IV. ÚS 2030/15, III. ÚS 2031/15, II. ÚS 2032/15, a mnohá další; všechna rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz). Nejméně v deseti případech, v nichž byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost nebo pro neodstraněné vady podání, byli navíc tito stěžovatelé zastupováni stejným advokátem jako v tomto řízení, který byl již v minulosti taktéž opakovaně poučen o nezbytných náležitostech ústavní stížnosti.
Je tedy třeba konstatovat, že stěžovatelé, ač zastoupeni advokátem, jako právním zástupcem, od něhož se očekává, že bude k Ústavnímu soudu přistupovat profesionálně a předkládat mu pouze kvalifikovaná podání, a navzdory stěžovatelům (jakož i jejich právnímu zástupci) v minulosti opakovaně poskytnutému poučení, vytknuté vady podání do dnešního dne neodstranili.
Ústavnímu soudu pro výše uvedené nezbylo než postupovat podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelů soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout (obdobně z poslední doby např. také usnesení sp. zn. IV. ÚS 3408/15 ze dne 14. 1. 2016).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. 1. 2016
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu