ECLI:CZ:US:2016:3.US.3698.15.1
sp. zn. III. ÚS 3698/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti společnosti GLUTTON, a. s., se sídlem v Brně, Jandáskova 1957/24, zastoupené JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem v Brně, Hlinky 118, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 22 Cdo 2220/2013-613, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2013, č. j. 49 Co 202/2011-544, o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednávané věci, takto:
Soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 3698/15.
Odůvodnění:
Dne 19. 10. 2016 sdělil soudce Josef Fiala předsedovi senátu IV. ÚS, který je podle §10 odst. 1 rozvrhu práce určen k rozhodování o jeho vyloučení, že ve věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 3698/15 se cítí být podjatý. Důvodem je skutečnost, že pro zástupce stěžovatelky na počátku roku 2011 zpracoval odborné stanovisko, které bylo využito ve sporu před obecnými soudy. Stanovisko bylo zpracováno v obecné rovině, bez identifikace dotčených subjektů, bylo ovšem založeno do spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 51 C 182/2003 (č. l. 305-310), který je veden na základě stěžovatelčiny žaloby (původně Alreo, a. s.). Využití odborného stanoviska zjistil až při studiu uvedeného spisu.
Podle §36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Čtvrtý senát Ústavního soudu v tomto případě dospěl k závěru, že nemohou vzniknout pochybnosti o nepodjatosti soudce zpravodaje rozhodujícího senátu, se zřetelem na jeho poměr k zástupci účastníka a předmětu řízení, takové intenzity, aby to odůvodňovalo jeho vyloučení z uvedené věci. Určující jsou v této souvislosti objektivní okolnosti svědčící pro vyloučení soudce [srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/14, ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04 (N 159/35 SbNU 181), nikoliv "pocit podjatosti" soudce.
V tomto konkrétním případě sice soudce zpravodaj v minulosti vypracoval odborné stanovisko, které je součástí procesního spisu, ale, jak sám Josef Fiala uvádí ve svém vyjádření, bylo zpracováno jen v obecné rovině, bez identifikace dotčených subjektů; navíc jím nebyl ani proveden důkaz (z napadeného rozsudku to alespoň nevyplývá). Odborné stanovisko bylo kromě toho vypracováno již před pěti lety a k právní stránce věci řešené před obecnými soudy - Ústavní soud ovšem řeší věc primárně v jiné rovině, než je rovina hmotněprávní, k níž se vztahuje odborné stanovisko Josefa Fialy.
Na základě výše uvedených důvodů rozhodl čtvrtý senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením §38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu tak, že soudce Josef Fiala není vyloučen z projednání a rozhodování věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu