ECLI:CZ:US:2016:3.US.659.16.1
sp. zn. III. ÚS 659/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou ve věci návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti přípisu Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2016 sp. zn. IV. ÚS 296/16, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 11. 2015 č. j. 5 Nc 4172/2008-1307, příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým ze dne 18. 8. 2015 č. j. 067 EX 7351/08-689, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 20. 2. 2016 se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod brojili proti shora označenému přípisu Ústavního soudu a rozhodnutím soudního exekutora a exekučního soudu.
Jak Ústavní soud zjistil z vlastní databáze ústavních stížností, stěžovatelé napadli shora označený příkaz soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického k úhradě nákladů exekuce a usnesení, jímž Okresní soud v Jičíně předmětný příkaz k úhradě nákladů exekuce potvrdil, opakovaně; poprvé tak učinili návrhem ze dne 25. 1. 2016, který byl zaevidován pod sp. zn. IV. ÚS 296/16.
Ze spisu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 296/16 vyplynulo, že přípisem soudce zpravodaje ze dne 27. 1. 2016 byli stěžovatelé informování o přijetí jejich návrhu na zahájení řízení, o tom, kdo je podle rozvrhu práce Ústavního soudu v jejich věci soudcem zpravodajem, o složení čtvrtého senátu Ústavního soudu, pokud by byl návrh způsobilý k projednání senátem, a byly jim poskytnuty i některé informace o pravidlech plynoucích z rozvrhu práce Ústavního soudu (č. l. 3 - 4). Stěžovatelé nebyli v řízení právně zastoupeni, jejich podání nesplňovalo i další náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a proto Ústavní soud jejich ústavní stížnost věcně neprojednal a odmítl ji jako vadnou podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) téhož zákona usnesením ze dne 3. 2. 2016 č. j. IV. ÚS 296/16-5.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Ve vztahu k přípisům Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2016 Ústavní soud předesílá, že se hlásí se k doktrinárnímu výkladu pojmu rozhodnutí, podle něhož není důležité, jak je akt označen, neboť za podstatné považuje, zda jím orgán veřejné moci autoritativním a právní moci schopným způsobem zasáhl do právní sféry fyzické či právnické osoby (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 16/96 ze dne 6. 1. 1997, U 1/7 SbNU 325).
V projednávaném případě nelze v žádném případě považovat označená sdělení - přípisy - za rozhodnutí ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, resp. ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Označené přípisy, tzv. akceptační dopisy, poskytují účastníku řízení toliko informaci dílem administrativního, dílem organizačního charakteru a je zjevné, že jejich zrušení by nic na právním postavení stěžovatelů nezměnilo; ve vztahu k nim tedy nelze kasační pravomoc Ústavního soudu uplatnit.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Napadené usnesení Okresního soudu v Jičíně je rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práv stěžovatelů. Jak Ústavní soud zjistil dotazem u Okresního soudu v Jičíně, předmětné usnesení bylo stěžovatelům doručeno dne 25. 11. 2016 vhozením do schránky. Zákonná dvouměsíční lhůta k jeho napadení řádnou ústavní stížností uplynula dnem 25. 1. 2016. Byla-li opakovaná ústavní stížnost podána elektronicky až dne 26. 2. 2016, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem. Po tomto zjištění Ústavní soud netrval na odstranění vad ústavní stížnosti (zejména absence právního zastoupení), neboť tato byla zatížena vadou, již objektivně nelze zhojit.
Z výše uvedených důvodů Ústavní odmítl ústavní stížnost zčásti podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, zčásti podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) téhož zákona, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. března 2016
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka