ECLI:CZ:US:2016:4.US.1635.16.1
sp. zn. IV. ÚS 1635/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti společnosti DEFENDER GROUP, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Fibichova 1695/9, zastoupené Mgr. Jaroslavem Fialou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jakubská 647/2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, č. j. 22 Cdo 329/2016-359, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2013, č. j. 55 Co 352/2013-279, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 5. 2013, č. j. 9 C 405/2007-250, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu došla dne 20. 5. 2016 ústavní stížnost splňující formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterou se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí. Těmi byl zamítnut její návrh na obnovu řízení o reivindikační žalobě, již nalézací soud v původním řízení pravomocně zamítl z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně.
Žalobkyně uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost prodávajícího převést na stěžovatelku vlastnické právo k souboru movitých věcí, které však dosud zadržuje třetí osoba, u níž jsou prodávané věci uloženy, a vůči níž stěžovatelka reivindikační žalobu podala. Obecné soudy dovodily nedostatek aktivní legitimace z toho důvodu, že k převodu vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího dochází až předáním věci, což se však nestalo. Žalobkyně proto následně podala žalobou o určení vlastnictví proti původnímu vlastníkovi (prodávajícímu), který její nárok uznal; s pravomocným rozsudkem potvrzujícím její vlastnictví se stěžovatelka domáhá obnovy řízení. Obecné soudy však existenci tohoto rozsudku nepovažují za důvod k povolení obnovy řízení.
Stěžovatelka je přesvědčena, že nepovolením obnovy řízení utrpěla její ústavně zaručená práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť jí byla soudy odňata možnost domáhat se vydání rozhodnutí, na základě kterého by mohla s koupenými věcmi disponovat.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti, není součástí soustavy obecných soudů, a nepředstavuje proto ani další instanci určenou pro přezkum jimi učiněných právních závěrů. Do pravomoci Ústavního soudu nenáleží znovu přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí obecných soudů. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud povolán výhradně tehdy, dojde-li z jejich strany k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod stěžovatele. Právě věcného přezkumu se však stěžovatelka domáhá; jsou to však výhradně obecné soudy, nikoliv Ústavní soud, kdo posuzuje, zda je na základě té které uplatněné skutečnosti přípustná obnova řízení, či nikoliv. Jedná se toliko o otázku výkladu běžného práva a Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat v tomto směru závěry obecných soudů, nepředstavují-li zároveň porušení některého z ústavně zaručených práv. Stěžovatelka sice tvrdí, že zaručená práva porušena byla, Ústavní soud však jejímu názoru nemohl přisvědčit, neboť podstatou stížnosti je toliko prezentace názoru na to, že obnova řízení měla být povolena.
Ústavní soud nad rámec odůvodnění poukazuje na skutečnost, že stěžovatelce nic nebrání podat novou reivindikační žalobu, jestliže se domnívá, že nyní by jí mělo být vyhověno; dřívější zamítnutí reivindikační žaloby z důvodu nedostatku aktivní legitimace překážku věci rozsouzené nezakládá, pokud stěžovatelka opře svá skutková tvrzení stran svého vlastnictví o jiné skutečnosti, např. právě o existenci rozsudku, jímž se snaží docílit obnovy řízení.
Ústavní soud neshledal, že by napadenými rozhodnutími bylo porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatelky, a proto rozhodl o ústavní stížnosti mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu tak, že ji jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu