ECLI:CZ:US:2016:4.US.2457.16.1
sp. zn. IV. ÚS 2457/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 9. srpna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Bc. Ladislava Regnarda, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 4. 2016 č. j. 20 Cdo 1865/2016, za účasti Nejvyššího soudu České republiky, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem ze dne 23. 7. 2016, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 7. 2016, Bc. Ladislav Regnard (dále jen "navrhovatel") navrhl, jak plyne z jeho obsahu, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o zastavení řízení o dovolání navrhovatele jako povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2015, vydanému v exekuční věci oprávněné AB 5 B. V., soukromé společnosti s ručením omezeným, se sídlem Amsterodam, Nizozemské království, pro 15 153,64 Kč s přísl. a pro 3 042,36 Kč.
Třebaže byl již navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), z poslední doby např. v řízení ve věci sp. zn. III. ÚS 1935/16, je zřejmé, že ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje, neboť v prvé řadě nebyl ani formálně ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s §30 a §31 zákona o Ústavním soudu.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady návrhu), přičemž podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v odmítavém usnesení ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. III. ÚS 1935/16, jež bylo stěžovateli doručeno) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2016
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj