ECLI:CZ:US:2016:4.US.268.16.1
sp. zn. IV. ÚS 268/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Michala Dubového, zastoupeného Mgr. Marianem Babicem, advokátem se sídlem v Opavě, Nákladní 3002/2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2015, č. j. 4 Ads 185/2015-17, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 2015, č. j. 18 Ad 3/2012-180, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, č. j. 18Ad 3/2012-180, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 11. 2011, č. j. 701 223 5472/48091-MA, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované jako správního orgánu prvního stupně ze dne 19. 8. 2011, č. j. 701 223 5472, jímž byl stěžovateli přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve smyslu §39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 10. 2015, č. j. 4 Ads 185/2015-17, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu.
Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou soudu dne 25. 1. 2016, v níž navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který spatřuje v nedostatečném zjištění jeho zdravotního stavu, zejména nezohlednění závažnosti jeho onemocnění. Brojí proti znaleckému posudku MUDr. Vicsápiho, z nějž obecné soudy vycházely a který trpí deficity co do obsahu i co do kvalifikace znalce, který navíc nebyl vyslechnut při jednání soudu.
Ústavní soud předně konstatuje, že ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupen advokátem; rovněž není nepřípustná podle §75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Správní soudy nemohly vykročit z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, neboť zdravotnímu stavu a závažnosti onemocnění stěžovatele věnovaly mimořádnou pozornost. Kasační soud ostatně dvakrát zrušil rozhodnutí přezkumnému soudu a věc mu vrátil k dalšímu posouzení. Vedle rozhodnutí správních orgánů dvou stupňů tak bylo věci stěžovatele věnováno celkem šest rozsudků obecných soudů, přičemž středobodem posouzení byl právě jeho zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena tzv. cluster headache - těžká forma chronické neuralgie s častými atakami bolestí hlavy, podřazená pod kapitolu VI, položku 12, písm. c) přílohy k prováděcí vyhlášce č. 359/2009 Sb.
Zdravotní stav stěžovatele byl předmětem opakovaného odborného posouzení, přičemž posudek MUDr. Tibora Vicsápiho, proti němuž se stěžovatel ohrazuje, byl toliko jedním z podkladů rozhodnutí soudů. Nejvyšší správní soud v této souvislosti výstižně konstatoval nejen, že posudek vykazuje vysokou kvalitu, ale zejména že onemocnění stěžovatele bylo vedle znalce zkoumáno i komisemi v Ostravě a Brně jako posudkovými orgány Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu §4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Všichni dospěli ke shodnému závěru, že stěžovatel ke dni vydání správního rozhodnutí nebyl invalidní ve druhém ani třetím stupni invalidity (pokles pracovní schopnosti stanoven ve výši 40 %), ba dokonce podle závěru znalce stěžovatel nebyl invalidní vůbec (konstatován pokles ve výši 20 %).
Kasační soud se ústavně konformním způsobem vypořádal rovněž s námitkou opakovaně uplatněnou i v ústavní stížnosti, že důkaz znaleckým posudkem byl proveden bez výslechu znalce při jednání. Dospěl k závěru, že přezkumný soud byl v intencích §127 odst. 1 věty poslední o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. oprávněn takto postupovat s ohledem na kvalitu posudku a absenci jakýchkoliv pochybností o jeho obsahu. V této souvislosti konstatoval, že jej vypracoval soudní znalec se specializací na posudkové lékařství, který měl potřebnou odbornou erudici.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. června 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu