ECLI:CZ:US:2016:4.US.2791.15.1
sp. zn. IV. ÚS 2791/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. I., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrava-Heřmanice, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 11. 12. 2009 č. j. 28 T 9/2009-370, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 15. 9. 2015, se stěžovatel domáhá přezkumu v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byl odsouzen za pokus trestného činu vraždy podle §8 odst. 1, §219 odst. 1, odst. 2 písm. h) trestního zákona č. 140/1961 Sb.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.
Podle sdělení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci bylo posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 22. 6. 2010 sp. zn. 6 Tdo 701/2010. Toto usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 6. 8. 2010. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 14. 9. 2015, je zjevné, že se tak stalo po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Za této situace Ústavní soud návrh odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, aniž by považoval za účelné vyzývat navrhovatele k odstranění vad jeho podání, spočívajících i v absenci právního zastoupení, neboť ani odstranění vad podání by nemohlo vést ke změně rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2016
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj