ECLI:CZ:US:2016:4.US.2947.16.1
sp. zn. IV. ÚS 2947/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Miluše Rakové, zastoupené JUDr. Janou Havlíkovou, advokátkou se sídlem v Novém Městě na Moravě, Brněnská 110, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. 30 Cdo 29/2016-213, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2015, č. j. 25 Co 50/2015-186, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 10. 2013, č. j. 30 C 243/2009-150, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 22. 10. 2013, č. j. 30 C 243/2009-150, zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se domáhala proti Ministerstvu dopravy zaplacení 3 002 167 Kč z titulu náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu §7 a navazujících ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 4. 2015, č. j. 25 Co 50/2015-186, rozsudek obvodního soudu potvrdil; Nejvyšší soud usnesením ze dne 8. 6. 2016, č. j. 30 Cdo 29/2016-213, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku odvolacího soudu.
Proti rozhodnutím obecných soudů se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 1. 9. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do práva na podnikání podle čl. 26 odst. 1 a na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v pochybení obecných soudů při dokazování a právním posouzení věci. Ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí - osvědčení, na jehož základě byla oprávněna si předmětné motorové lodě opatřit; pokud jednou schválené lodě následně nemohla provozovat, mělo být žalobě vyhověno.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je povolán výhradně, pokud z jejich strany bylo porušeno ústavně zaručené právo nebo svoboda. Žádné takové pochybení v dané věci neshledal.
Obecné soudy provedly odpovídající dokazování a na jeho základě dospěly k ústavně konformnímu závěru, že není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou. V projednávané věci sice skutečně byla zrušena dříve vydaná rozhodnutí, avšak toliko stěžovatelce vystavených osvědčení na malá plavidla s vlastním strojním pohonem Blaník. Tato osvědčení ovšem stěžovatelku opravňovala pouze k získání plavidel při současném vymezení podmínek technické způsobilosti ve vztahu k plavební zóně Sázava - oblast pod hradem Český Šternberk, neopravňovala ji ovšem k samotnému provozování půjčovny a vodní dopravy motorových lodí v uvedené lokalitě. Přitom právě ze zmaření tohoto podnikání dovozuje stěžovatelka svůj nárok vůči státu, což by bylo možné teprve na základě koncese na provoz motorových plavidel, která ovšem nebyla stěžovatelce nikdy udělena. Stěžovatelka disponovala pouze oprávněním k provozu bezmotorových plavidel a udělení koncese na motorová plavidla bylo vyloučeno již tím, že jejich provoz byl v dané lokalitě zakázán vyhláškou č. 241/2002 Sb. (daný úsek řeky Sázavy byl zahrnut do přílohy 1, tabulky č. 2, bodu 61, vymezující úseky vodních toků, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a proto rovněž bylo dodatečně zrušena již vydaná osvědčení).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu