infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.06.2016, sp. zn. IV. ÚS 313/16 [ usnesení / SLÁDEČEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:4.US.313.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:4.US.313.16.1
sp. zn. IV. ÚS 313/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl o návrhu M. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Leopoldov, Slovenská republika, zastoupeného Mgr. Jurajem Grešem, advokátem se sídlem Havlíčkova 13, Brno, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2015 č. j. 8 A 79/2015-22 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2015 č. j. 4 As 162/2015-60, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Dne 27. 1. 2016 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze. Dne 16. 3. 2016 Ústavní soud obdržel žádost o prodloužení lhůty k odstranění vytčených vad a 15. 4. 2016 byl návrh doplněn podáním sepsaným Mgr. Jurajem Grešem, advokátem přiděleným Českou advokátní komorou. Stěžovatel tvrdí, že uvedenými rozhodnutími správních soudů došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. K tomu mělo dojít v důsledku odmítnutí soudního přezkumu kázeňského trestu (důtky) uloženého stěžovateli. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovateli byl rozhodnutím Vězeňské služby ČR ze dne 11. 3. 2015 uložen kázeňský trest - důtka podle §46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen "zákon o výkonu trestu"). Kázeňský trest byl uložen za neuposlechnutí příkazu, aby si uložil veškeré své věci do jedné skříňky společně s potravinami, nebo aby jejich množství redukoval. Dne 19. 3. 2015 byla pod č. j. VS 28/164/004/2015-22/OVT/317 zamítnuta stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí. Stěžovatel napadl toto rozhodnutí žalobou, kterou Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl jako nepřípustnou. Nejvyšší správní soud následně v záhlaví citovaným rozsudkem zamítl kasační stížnost navrhovatele. Ústavní soud posoudil argumentaci navrhovatele i obsah napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, a proto jej odmítl. Podle §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Městský soud v Praze žalobu navrhovatele jako nepřípustnou odmítl, neboť rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (důtky) je ve smyslu §70 písm. f) s. ř. s. ve spojení s §52 odst. 4 zákona o výkonu trestu ze soudního přezkumu vyloučeno, což bylo potvrzeno i Ústavním soudem (nález sp. zn. Pl. ÚS 32/08). Usnesení Městského soudu v Praze ani rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým byla zamítnuta kasační stížnost, tedy nebyly rozhodnutími o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. Lhůtu k podání ústavní stížnosti bylo v dané věci třeba počítat již od okamžiku doručení rozhodnutí Vězeňské služby ČR ze dne 19. 3. 2015, kterým byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. Jestliže ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 27. 1. 2016, je zřejmé, že již marně uplynula lhůta pro její podání podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po uplynutí stanovené lhůty odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. června 2016 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:4.US.313.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 313/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 6. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 27. 1. 2016
Datum zpřístupnění 15. 7. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Sládeček Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-313-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 93218
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-07-30