infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23.11.2016, sp. zn. IV. ÚS 3621/16 [ usnesení / JIRSA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:4.US.3621.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:4.US.3621.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3621/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti GLADERIOS, SE, se sídlem v Praze 1, Ve Smečkách 592/22, zastoupené Mgr. et Mgr. Romanou Hiklovou advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská 40, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, č. j. 29 NSČR 20/2016-A-133, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2015, č. j. 4 VSPH 1001/2015-A-88, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. 12. 2015, č. j. 4 VSPH 1001/2015-A-88, zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2015, č. j. MSPH 98 INS 22351/2014-A-56, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (napadeným usnesením městský soud zamítl insolvenční návrh týkající se stěžovatelky). Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 8. 2016, č. j. 29 NSČR 20/2016-A-133, odmítl dovolání stěžovatelky proti usnesení vrchního soudu. Proti usnesením dovolacího a odvolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 2. 11. 2016 a navrhuje jejich zrušení. Ústavní stížnost je nepřípustná podle §75 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, kterou je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva nastupující teprve tehdy, pokud není možná náprava postupy před obecnými soudy, mj. byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany. Ústavní stížnost v této věci je předčasná, neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, resp. proti usnesení dovolacího soudu, kterým bylo odmítnuto dovolání proti zrušujícímu rozhodnutí odvolacího soudu. Je třeba vyčkat výsledku řízení a teprve proti konečnému rozhodnutí případně brojit ústavní stížností, která za splnění podmínek zákona bude projednatelná až proti výslednému rozhodnutí, ať již půjde o opakované rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu či rozhodnutí o úpadku stěžovatelky. Do přezkumu finálního rozhodnutí bude Ústavním soudem případně zahrnut i právní názor vyslovený v nyní napadených rozhodnutích nadřízených soudů. Co se týče zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu, vyšel Ústavní soud ze své jednoznačné a ustálené judikatury, neboť např. usnesením ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. II. ÚS 3353/10 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), odmítl pro předčasnost ústavní stížnost za situace, kdy byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen odvolacím soudem, a o právech stěžovatele tak (ještě) nebylo pravomocně rozhodnuto. Obdobně byly usneseními ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. III. ÚS 2483/10, nebo ze dne 3. 4. 2000, sp. zn. III. ÚS 165/2000, odmítnuty ústavní stížnosti proti rozhodnutím odvolacích soudů, jimiž bylo zrušeno rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrácena k novému projednání. Totožně je třeba přistoupit i k rozhodnutí dovolacího soudu, které bylo napadeno společně se zrušujícím rozhodnutím soudu odvolacího a jímž bylo dovolání proti němu odmítnuto. Pokud je - s výjimkou specifických případů podle v §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, o jaký se ovšem v projednávané věci nejednalo - pojmově nepřípustná ústavní stížnost proti určité typové skupině rozhodnutí, zde zrušujícím rozhodnutím odvolacích soudů, po nichž pokračuje řízení u soudu prvního stupně, je třeba stejně naložit i s rozhodnutími, jimiž byla tato rozhodnutí k opravným prostředkům přezkoumána; i rozhodnutí nadřízeného soudu lze podrobit teprve posouzení konečného rozhodnutí v dané věci Ústavním soudem. Přestože úprava občanského soudního řádu, ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., umožňuje s účinností od 1. 1. 2013, brojit dovoláním i proti zrušujícím rozhodnutím odvolacích soudů, nemůže to nic změnit na koncepci subsidiarity ústavní stížnosti a přezkumu ústavní konformity rozhodovací činnosti obecných soudů. Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. listopadu 2016 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:4.US.3621.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 3621/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 23. 11. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 2. 11. 2016
Datum zpřístupnění 5. 12. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - VS Praha
Soudce zpravodaj Jirsa Jaromír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §221 odst.1 písm.a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-3621-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 95082
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-12-21