ECLI:CZ:US:2016:4.US.3879.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3879/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. prosince 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Petra Bartheldi, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. října 2016 č. j. 30 Cdo 2344/2016-299, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 11. 2016, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel a domáhá se zrušení v záhlaví usnesení označeného rozhodnutí.
Podání nesplňuje formální náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti stanovené v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel není zastoupen advokátem, samotné podání je formulačně zmatené a neobsahuje žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci. Vady podání (ve smyslu ustanovení §30 a §31 a §34 zákona o Ústavním soudu) tedy brání jeho projednání.
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně (jen v roce 2016 jde o celkem 29 podání téhož navrhovatele), přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel byl také opakovaně poučen o možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/165, II. ÚS 616/165, I. ÚS 879/16, II. ÚS 293/16 a III. ÚS 3759/15).
Ústavní soud tak nepochybuje, že navrhovatel byl již řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudu zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších náležitostech návrhu dostávala totožnému navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým.
Za této situace Ústavní soud návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Postupoval tedy shodně jako v případě stejného navrhovatele v řízeních ve věcech sp. zn. IV. ÚS 2127/16, II. ÚS 2997/16, II. ÚS 2506/16 a II. ÚS 3787/16.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2016
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj