ECLI:CZ:US:2016:4.US.514.16.1
sp. zn. IV. ÚS 514/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Ing. Aloise Novotného, zastoupeného Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem v Bruntále, Žižkovo nám. 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2015, č. j. 1 As 264/2015-72, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2015, č. j 58 A 34/2012-96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. 9. 2015, č. j 58 A 34/2012-96, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 7. 5. 2012, č. j. MSK 57208/2012, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Bruntál ze dne 28. 3. 2012, č. j. SO/45400-11/VRA, SO 1567/2011/VRA. Správními rozhodnutími byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupků spočívajících v tom, že při předjíždění nerespektoval vodorovné dopravní značení V1a (podélná čára souvislá), navíc předjížděl na přechodu pro chodce a bezprostředně před ním, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5000 Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost unaradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 9. 12. 2015, č. j. 1 As 264/2015-72, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu.
Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností doručenou soudu dne 13. 2. 2016, v níž navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 39 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že obecné soudy aprobovaly jeho postih za dopravní přestupky přesto, že předmětné dopravní značení na vozovce bylo špatně viditelné, prakticky vymizelé, a ani význam doprovodné svislé dopravní značky označující přechod pro chodce nebyl dostatečně zřejmý.
Ústavní soud nejprve ohledně náležitostí ústavní stížnosti konstatuje, že byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je zastoupen advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup ovšem stěžovatel usiluje, polemizuje s jejich skutkovými zjištěními a z nich plynoucími právními závěry, požaduje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil a správním soudům, potažmo správním orgánům, uložil posoudit jeho přestupkové jednání znovu - způsobem, který jej zprostí odpovědnosti za přestupky.
Úkolem Ústavního soudu je výhradně přezkoumávat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti. Žádné takové pochybení v daném případě neshledal. Přezkumný i kasační soud se podrobně zabývaly skutkovým stavem věci, proti kterému stěžovatel v řízení setrvale brojil a na jehož zpochybnění postavil i svoji ústavní stížnost. Řádně odůvodnily závěr, že ani zhoršená viditelnost vodorovného dopravního značení stěžovatele nezbavuje odpovědnosti za závažné dopravní přestupky, kterých se dopustil a které spočívaly v předjíždění přes souvislou (plnou) čáru, a navíc přes přechod pro chodce. Obecné soudy zohlednily, že v místě byla umístěna i svislá dopravní značka označující přechod pro chodce; její význam byl jednoznačný a stěžovatel byl povinen ji respektovat, i pokud by dopravní značení na vozovce bylo fakticky vymizelé.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu