ECLI:CZ:US:2016:4.US.790.16.1
sp. zn. IV. ÚS 790/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. listopadu 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Musila (soudce zpravodaje) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Dragicy Pištěkové, zastoupené Mgr. Zdeňkem Krmáškem, advokátem se sídlem v Ostravě - Svinově, U Rourovny 556/3, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2015 č. j. 10 Co 800/2015-222, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2015 č. j. 53 E 287/2012-208, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost a s ní spojený návrh na odložení vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2015 č. j. 10 Co 800/2015-222, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2015 č. j. 53 E 287/2012-208, se odmítají.
Odůvodnění:
I.
V ústavní stížnosti ze dne 7. 3. 2016 se Dragica Pištěková (dále jen "povinná" nebo "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí vydané v řízení o vyklizení bytu; současně navrhla odložit jeho vykonatelnost, včetně jemu předcházejícího usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2015 č. j. 53 E 287/2012-208.
II.
Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.
Ve věci stěžovatelky je veden výkon rozhodnutí vyklizením povinné z bytu, který byl pravomocně nařízen.
Dne 1. 6. 2015 usnesením č. j. 53 E 287/2012-208 Okresní soud v Ostravě (dále jen "okresní soud") zavázal povinnou uhradit společnosti RPG Byty, s. r. o. (dále jen "oprávněná") na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 30.114,- Kč ve stanovené lhůtě. V odůvodnění uvedl, že ve věci probíhá výkon rozhodnutí vyklizením povinné z bytu, a ve dnech 21. a 22. 2015 byl byt vyklizen. Dne 30. 4. 2015 oprávněná uplatnila vůči povinné náklady spojené s vyklizením bytu ve výši 30.114,- Kč, které doložila fakturami a dalšími listinnými důkazy, z nichž vyplývá, že požadovaná částka je přiměřená a odpovídá i rozsahu prací uvedených v soudním protokolu o vyklizení bytu.
Dne 30. 11. 2015 usnesením č. j. 10 Co 800/2015-222 Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") k odvolání povinné usnesení okresního soudu ze dne 1. 6. 2015 č. j. 53 E 287/2012-208 jako věcně správné potvrdil. V odůvodnění uvedl, že povinná neuvedla žádné konkrétní skutečnosti způsobilé zpochybnit výši jednotlivých vyúčtovaných a přiznaných nákladů. Výkon rozhodnutí byl proveden osobami, které jsou zaměstnanci soudu a to poté, co výkon rozhodnutí byl ve věci pravomocně nařízen.
III.
V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdila, že okresní soud i odvolací soud svými rozhodnutími porušily článek 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zaručující právo na spravedlivý proces a právo na náhradu škody způsobené jí nezákonným rozhodnutím soudu, a článek 37 odst. 3 Listiny, zaručující rovnost řízení. Dále mělo být porušeno právo na ochranu vlastnictví dle článku 11 odst. 1 a 4 Listiny, a nedotknutelnost obydlí dle čl. 12 Listiny.
Stěžovatelka uvedla skutkové okolnosti její věci a polemizovala se způsobem výpočtu nákladů vyklizení, které považuje za neoprávněné, nedůvodné a neúčelně vynaložené. Byla toho názoru, že odvolací soud i okresní soud měly postupovat podle §150 o. s. ř., jelikož na její straně jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, a to zejména s ohledem k jejím majetkovým a sociálním poměrům, a náklady výkonu rozhodnutí tak vedlejšímu účastníku nepřiznat.
Návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, ve spojení s předcházejícím rozhodnutím okresního soudu, stěžovatelka neodůvodnila.
IV.
Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že jde o ústavní stížnost podanou včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky §29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a vyčerpala zákonné prostředky k ochraně svého práva.
V.
Ústavní stížnost, postrádající jakoukoliv relevantní ústavněprávní argumentaci, je zjevně neopodstatněná.
Stěžovatelkou podaná ústavní stížnost je specifická tím, že nesměřuje proti vlastnímu pravomocnému rozhodnutí ve věci, nýbrž je podávána ve stadiu výkonu rozhodnutí, kde - přísně vzato - nejde o rozhodnutí o právu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), ale o jeho výkon.
Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že podle jeho ustálené judikatury principy spravedlivého procesu vyplývající z hlavy páté Listiny, resp. čl. 6 Úmluvy plně dopadají i na vykonávací řízení [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 417/06 (N 61/45 SbNU 43)], dle něhož oprávněný a povinný mají i v tomto řízení přiměřeně obdobná práva jako účastníci. Z povahy věci však vyplývá, že podstatou ústavněprávního přezkumu může být jen omezený test ústavnosti, tj. posouzení, zda nemeritorní rozhodnutí o náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a nebylo projevem svévole [srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 1999 sp. zn. II. ÚS 221/98 (N 158/16 SbNU 171)].
V projednávaném případě je zřejmé, že ústavní stížností napadená soudní rozhodnutí kritéria omezeného testu ústavnosti nepochybně splňovala. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo dostatečně odůvodněno, a vyplývá z něj, že požadovaná částka byla doložena fakturami a dalšími listinnými důkazy, byla přiměřená a odpovídala i rozsahu prací uvedených v soudním protokolu o vyklizení bytu.
Žádný ústavněprávní deficit shledán nebyl.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost a návrh s ní spojený, odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2016
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu Ústavního soudu