ECLI:CZ:US:2017:1.US.636.17.1
sp. zn. I. ÚS 636/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti společnosti BEDALIEL, SE, Roháčova 1666/94, Praha 3 - Žižkov, právně zastoupené JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem Zbraslavské nám. 458, Praha 5 - Zbraslav, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2017 sp. zn. KSPH 61 INS 16348/2016, a to v rozsahu, v němž nebylo věřiteli č. 58 ZIRKEL a. s. přiznáno hlasovací právo na schůzi věřitelů dlužnice Velvana a. s., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 3. 2017 se stěžovatelka domáhala zrušení záhlaví označeného rozhodnutí, a to z důvodu tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelka, coby přihlášený věřitel č. 61, přihlásila do insolvenčního řízení vedeném proti vedlejší účastnici společnosti Velvana a. s. nezajištěné pohledávky v hodnotě přesahující 31 mil. Kč. Jedním z dalších účastníků insolvenčního řízení byla i společnost ZIRKEL a. s., která přihlásila zajištěnou pohledávku v celkové výši přesahující 32 mil. Kč. Napadeným usnesením rozhodl insolvenční soud tak, že společnosti ZIRKEL a. s. nepřiznal hlasovací právo na schůzi věřitelů.
Stěžovatelka s tímto postupem nesouhlasí a má za to, že jím krajský soud zasáhl do jejích základních práv a svobod. Vychází přitom z toho, že pokud by společnost ZIRKEL a. s. mohla hlasovat na schůzi věřitelů, o způsobu řešení úpadku dlužníka by již bylo rozhodnuto dle vůle většiny přihlášených věřitelů, aniž by o způsobu řešení úpadku musel rozhodovat insolvenční soud. Rozhodnutím insolvenčního soudu tak mělo dojít k deformaci veškerých hlasovacích práv první schůze věřitelů.
Ještě předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání a rozhodnutí ústavní stížnosti, je povinen posoudit, zda podaný návrh splňuje všechny podmínky řízení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jednou ze základních podmínek řízení je aktivní legitimace navrhovatele. Tuto podmínku ovšem stěžovatelka - jak plyne z následující argumentace - nesplňuje.
Ústavní stížnost může být podána pouze tím, kdo byl účastníkem předchozího řízení a koho se příslušný zásah orgánu veřejné moci přímo dotýká. Lze sice připustit, že výsledek hlasování na schůzi věřitelů může být nepřipuštěním společnosti ZIRKEL a. s. určitým způsobem modifikován, nicméně to nic nemění na skutečnost, že stěžovatelky se rozhodnutí schůze věřitelů dotýká zprostředkovaně. Je to především společnost ZIRKEL a. s., která musí bránit svá práva. Česká právní úprava neumožňuje, aby ústavní stížnost byla podávána za třetí osobu. Důvodem je především ta skutečnost, že zásah orgánů veřejné moci se jí netýká bezprostředně. Krom toho, Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že společnost ZIRKEL a. s. si proti uvedenému postupu podala vlastní ústavní stížnost, jež je evidována pod sp. zn. IV. ÚS 549/17.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka není oprávněna k podání ústavní stížnosti, byl její návrh bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2017
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj