ECLI:CZ:US:2017:2.US.3189.16.1
sp. zn. II. ÚS 3189/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ENVA, s. r. o., se sídlem Školní 535, Křenovice, právně zastoupené Mgr. Pavlem Černým, advokátem, AK se sídlem Údolní 33, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 331/2015-136 ze dne 15. 6. 2016 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 109/2013-550 ze dne 3. 12. 2015, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 109/2013-550 ze dne 3. 12. 2015 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně bylo na základě žaloby nejvyššího státního zástupce zrušeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence k výrobě elektřiny č. j. 13668-9/2010-ERU ze dne 21. 12. 2010 a věc byla vrácena tomuto úřadu k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku). Současně soud rozhodl o nákladech řízení (výroky II., III., IV. rozsudku).
2. Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem kasační stížnost nynější stěžovatelky (v řízení před krajským soudem vystupovala jako osoba zúčastněná na řízení) zamítl.
3. Stěžovatelka dne 23. 9. 2016 podala ústavní stížnost proti rozsudkům obou soudů a postupu nejvyššího státního zástupce. V ní mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně. Svůj návrh stěžovatelka odůvodnila tím, že je na základě napadených rozhodnutí nucena ukončit výrobu elektrické energie, čímž na její straně vzniká škoda značného rozsahu, kterou dokládá příjmy za rok 2014 a 2015. Ekonomická ztráta se podle ní také projeví tím, že stěžovatelka nebude moci splácet bankovní úvěr, který byl čerpán na výstavbu elektrárny.
4. Po vypnutí přívodu vysokého napětí nebudou funkční vícera zařízení a bude docházet k jejich degradaci, přičemž může dojít až k úplnému zničení instalované technologie. Jedná se především o fotovoltaické panely, měniče, zabezpečovací signalizaci, server, řídicí systém, rozvaděče vysokého napětí či venkovní kabelové rozvody vysokého i nízkého napětí apod. V případě zrušení pravidelné údržby areálu energetického zařízení (sečení trávy, kontrola oplocení) v důsledku vypnutí energetického zařízení a následné nemožnosti finančního zajištění této údržby (došlo-li by k přerušení výroby a plateb za vyrobenou elektřinu) by mohlo dojít k zarůstání volné plochy celého areálu včetně určitých částí instalované technologie a oplocení.
5. Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny.
6. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou mimořádným institutem, jehož přiznání přichází v úvahu také v situaci, kdy stěžovatelce v důsledku zrušení rozhodnutí správního orgánu krajským soudem hrozí vznik závažné újmy. V projednávané věci Ústavní soud přihlédl především k hrozící degradaci a případnému úplnému zničení jednotlivých zařízení a příslušenství fotovoltaické elektrárny, ke kterému by jejím odstavením z provozu mohlo dojít. Tím by stěžovatelce mohla vzniknout škoda značného rozsahu.
7. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nelze totiž očekávat, že by okamžitým výkonem rozsudku krajského soudu klesla koncovým odběratelům cena elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Teoretická újma jednotlivých odběratelů v podobě nepatrně vyšší ceny elektřiny je navíc v porovnání s možnou ekonomickou likvidací stěžovatelky podstatně méně významná (srov. přesvědčivou argumentaci usnesení NSS č. j. 2 As 103/2015-157 ze dne 8. 7. 2015). Odložením vykonatelnosti rozsudku krajského soudu dojde k dotčení důležitého veřejného zájmu, neboť stěžovatelka bude moci provozovat fotovoltaickou elektrárnu, přestože krajský soud rozhodl o zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence. Toto dotčení veřejného zájmu po dočasnou dobu odložení vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu Ústavní soud neshledal natolik závažným, že bylo s ohledem na újmu hrozící stěžovatelce možné hovořit o rozporu s důležitým veřejným zájmem.
8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 109/2013-550 ze dne 3. 12. 2015, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. června 2017
Jiří Zemánek, v. r.
předseda senátu