ECLI:CZ:US:2017:2.US.378.17.2
sp. zn. II. ÚS 378/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. J. J. a 2) nezletilého D. Š. J., zastoupeného otcem J. J. J., obou zastoupených JUDr. Ing. Ivanou Spoustovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem Křemencova 1/185, Praha 1, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2016, č. j. 20 Co 337/2016-277, a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2016, č. j. 40 Nc 2502/2016-209, za účasti Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, takto:
Nezletilému D. Š. J., se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti, vedené před Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 378/17, ustanovuje opatrovníkem JUDr. Petr Schlesinger, advokát, se sídlem Slovákova 279/11, Brno.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. 2. 2017, navrhl stěžovatel č. 1 (dále jen "stěžovatel") zrušení v záhlaví uvedených rozsudků z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených v čl. 10 odst. 2, čl. 14 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a v čl. 3 odst. 1 a 2, a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte.
Z obsahu napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2016, č. j. 40 Nc 2502/2016-209, bylo stěžovateli nařízeno, aby navrátil nezletilého D. Š. J., do místa jeho obvyklého bydliště na území Francie do 20 dnů od doručení tohoto rozsudku (výrok I.). Výrokem II. bylo rozhodnuto, že v případě, že stěžovatel nezletilého D. Š. J. v souladu s výrokem I. tohoto rozsudku na území Francie nenavrátí, je matka nezletilého E. J. L. oprávněna po uplynutí stanovené lhůty nezletilého syna převzít za účelem jeho navrácení do Francie. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2016, č. j. 20 Co 337/2016-277, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen s tím, že stěžovatel je povinen navrátit nezletilého do místa jeho obvyklého bydliště na území Francie do 31. 1. 2017.
Dle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a §892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
Stěžovatel ad 2) je v tomto řízení před Ústavním soudem zastoupen svým rodičem, který je zároveň stěžovatelem ad 1). Ústavní soud se domnívá, že za této konkrétní situace může v řízení o ústavní stížnosti dojít ke střetu zájmů mezi nezletilým stěžovatelem a jeho zákonným zástupcem - stěžovatelem ad 1).
Ústavní soud proto ustanovil opatrovníka schopného účinně hájit zájmy nezletilého v řízení o ústavní stížnosti, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. Protože opatrovník se svým ustanovením vyslovil souhlas, rozhodl Ústavní soud tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. února 2017
Jiří Zemánek, v. r.
předseda senátu