ECLI:CZ:US:2017:4.US.1101.17.1
sp. zn. IV. ÚS 1101/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti A. K., zastoupené Mgr. Barborou Svobodovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 21, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2017, č. j. 15 Co 140/2016-219, ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 1. 2017, č. j. 15 Co 140/2016-223, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2016, č. j. 21 C 190/2015-172, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně uložil rozsudkem ze dne 11. 5. 2016, č. j. 21 C 190/2015-172, žalovanému manželovi platit stěžovatelce za dobu od 18. 8. 2015 výživné v částce 20 000 Kč měsíčně; současně žalobu zamítl co do částky 15 000 Kč měsíčně a rozhodl o doplacení dlužného výživného. Krajský soud v Brně změnil rozsudkem ze dne 17. 1. 2017, č. j. 15 Co 140/2016-219, rozsudek městského soudu tak, že žalovanému uložil platit výživné za dobu od 18. 8. 2015 do 31. 8. 2016 ve výši 25 000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2016 v částce 15 000 Kč měsíčně; ve zbytku žalobu zamítl a odpovídajícím způsobem upravil i výši nedoplatku.
Proti rozsudkům obecných soudů se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 11. 4. 2017 a navrhuje jejich zrušení. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který spatřuje v nepřiměřeně nízké výši výživného, která byla stanovena v rozporu s požadavky §697 o. z.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a rovněž není nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Vedení vlastního řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu věci, jakož i výklad a aplikace práva náleží obecným soudům. Pro přezkum není sama o sobě rozhodná věcná správnost či konkrétní odůvodnění rozhodnutí, ale pouze dodržení ústavního rámce jejich činnosti. Žádné pochybení tohoto druhu v projednávané věci Ústavní soud neshledal.
Obecné soudy odůvodnily svá rozhodnutí ústavně konformním způsobem; podrobně zkoumaly majetkové poměry stěžovatelky i manžela, zohlednily relevantní okolnosti věci (manžel opustil společnou domácnost poté, co stěžovatelku fyzicky napadl a v době rozhodování o výživném probíhalo rozvodové řízení) i rozsah péče o jejich nezletilého syna, příjmy a výdaje s tím spojené. Ústavní soud je nucen konstatovat, že argumentace stěžovatelky nepřekračuje úroveň prostého zákona (podústavního práva). Stěžovatelka vyjadřuje nesouhlas s tím, jakým způsobem nalézací a následně odvolací soud hodnotily skutková zjištění (která obsahově nijak nerozporuje, ba naopak z nich sama vychází) a jaké právní závěry z nich vyvodily. Je přesvědčena, že výživné bylo přiznáno v nepřiměřeně nízké výši a trvá na částce, kterou požadovala v žalobě.
Jak Ústavní soud naznačil již výše, jeho úlohou není opakovaně přezkoumávat skutková zjištění učiněná obecnými soudy a právní závěry učiněné na jejich základě - pokud by takto jednal, překročil by své pravomoci a de facto plnil roli třetí soudní instance, což mu nepřísluší. Ústavní soud je povolán výhradně k tomu, aby ověřil, zda v řízení nedošlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod, tedy zda obecné soudy nepostupovaly v rozporu s procesními pravidly nebo zda jejich právní závěry nejsou v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními. V projednávané věci ovšem žádné takové pochybení neshledal, přičemž prostý nesouhlas s tím, jak bylo soudy rozhodnuto, sám o sobě takové porušení představovat nemůže.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. května 2017
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu