ECLI:CZ:US:2017:4.US.1431.17.1
sp. zn. IV. ÚS 1431/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. června 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jana Vicherka, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2017 č. j. 3 As 241/2016-34, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem ze dne 9. 5. 2017 a doplněným návrhem ze dne 22. 5. 2017, Jan Vicherek (dále jen "navrhovatel") navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zamítnutí jeho kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2016 č. j. 22 A 97/2015-86, kterým bylo jako nepřípustné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku ze dne 11. 3. 2015 č. j. MMFM 28913/2015 ve věci odnětí vlastnického práva ke specifikovaným nemovitostem v k. ú. Třenovice.
Návrh nesplňuje náležitosti, vyžadované ustanoveními §30 a §31 zákona č. 182/1993/Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel není zastoupen advokátem, k návrhu nejsou přiložena napadená rozhodnutí.
Třebaže byl již navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, z poslední doby např. v řízení ve věci sp. zn. II. ÚS 2861/16, je zřejmé, že ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady návrhu), přičemž podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.
Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v odmítavých usneseních ze dne 3. 10. 2016 sp. zn. II. ÚS 2861/16 a ze dne 8. 11. 2016 sp. zn. II. ÚS 2860/16, která byla stěžovateli jako účastníku řízení doručena) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2017
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj