ECLI:CZ:US:2017:4.US.1593.17.1
sp. zn. IV. ÚS 1593/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Ing. Vladimíra Šilhana, CSc., zastoupeného JUDr. Vladimírou Knoblochovou, DiS., advokátkou se sídlem v Praze 4, V Parku 2323/14, směřujícího proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2017, č. j. 75 Cm 145/2016-13, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým podáním domáhá zrušení usnesení "rejstříkového soudu", kterým byli jmenováni členové představenstva bytového družstva, jehož je navrhovatel členem. Stalo se tak proto, že se po rezignaci předchozího představenstva družstva nenašli kandidáti do představenstva nového.
Podle §6 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, je účastníkem řízení, které lze zahájit i bez návrhu, navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být jednáno. Mezi ně patří i řízení podle §713 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, o jmenování členů představenstva bytového družstva, podle něhož soud rozhodl.
Podle ustanovení §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je oprávněn podat ústavní stížnost ten, kdo tvrdí, že v řízení, jehož byl účastníkem, bylo rozhodnutím nebo jiným zásahem orgán veřejné moci zasaženo do jeho práv.
Navrhovatel však nebyl účastníkem řízení, v němž soud jmenoval členy představenstva, aby družstvo mělo statutární orgán a mohlo právně jednat. Účastníkem řízení bylo jen dotčené družstvo a osoby jmenované do jeho představenstva, nikoliv navrhovatel, ač je členem družstva. Rozhodnutí rejstříkového soudu přitom nelze považovat současně i za jiný zásah orgánu veřejné moci. Navrhovateli (členovi družstva) náleží řada možností, jak uplatňovat svá práva v bytovém družstvu a jak působit na jeho fungování (může např. v rámci korporátní autonomie vyvíjet aktivity směřující k ustavení nového statutárního orgánu) - nemůže však brojit proti výsledku řízení, jehož nebyl účastníkem.
Podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavnímu soudu proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl, neboť byl podán někým, kdo k tomu není zjevně oprávněn.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. června 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj