ECLI:CZ:US:2017:4.US.2508.17.1
sp. zn. IV. ÚS 2508/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Johanny Helgy Scharschmied, bez právního zastoupení, označeném jako "Věc: dotaz soudní znalec a nemajetková újma", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 8. 8. 2017 se stěžovatelka obrátila na Ústavní soud, aby jí poskytl "jakékoliv vyjádření, radu či odkaz", jak má postupovat při vyčíslení nemajetkové újmy, kterou po ní požadovalo Ministerstvo spravedlnosti a nyní bude požadovat Obvodní soud pro Prahu 2 v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 26 C 286/2016. Stěžovatelka tvrdí, že její věc je v České republice ojedinělá, a proto znalci odmítají vyhotovit posudek k výši odškodnění, neboť na výpočet nemajetkové újmy neexistují žádné záznamy či tabulky.
Stěžovatelčin návrh je nepřípustný ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť je předčasný; stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje. Uvedené ustanovení vyjadřuje zásadu subsidiarity návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, který je třeba chápat jako krajní prostředek k ochraně práva, a který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy, mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.
Stěžovatelka žádá o radu ohledně stanovení výše odškodnění za nemajetkovou újmu, které uplatnila v rámci stále pravomocně neskončeného řízení před obvodním soudem. Ústavní soud neposkytuje právní rady či návody, jak postupovat v řízení před obecnými soudy; naopak je příslušný ex post přezkoumat, zda postupem či konečným rozhodnutím obecných soudů bylo či nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod, a to až po vyčerpání všech dostupných prostředků ochrany, které právní řád České republiky poskytuje.
V případě stěžovatelky řízení o jejím nároku pravomocně neskončilo, a proto je její návrh předčasný. Stěžovatelka uvádí, že je v řízení před obvodním soudem zastoupena advokátem. Je tak na stěžovatelce (jejím zástupci), aby vyčíslila výši odškodnění, které považuje za adekvátní vzhledem k vytrpěné újmě, neboť jedině stěžovatelka jakožto žalobkyně disponuje s předmětem řízení před obvodním soudem.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj