ECLI:CZ:US:2017:4.US.3092.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3092/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně zpravodajky Milady Tomkové a soudce Jana Musila o přerušení řízení ve věci ústavní stížnosti 1) Lenky Marešové, 2) Ladislava Mareše, 3) Vladislavy Janákové a 4) Hany Janákové, všech zastoupených Mgr. Radanou Vítovcovou, advokátkou se sídlem Hálkova 2, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016 č. j. 23 Cdo 1281/2016-212 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2015 č. j. 12 Co 62/2015-146, za účasti Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, jako účastníků řízení, a České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem Pobřežní 665/203, Praha 6, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
Stěžovatelé podali dne 15. 9. 2016 ústavní stížnost, kterou se domáhali zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, jimiž byla zamítnuta jejich žaloba proti žalované České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, o zaplacení 63 523 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neuskutečnění zahraničního zájezdu pro úpadek cestovní kanceláře.
V podání ze dne 23. 2. 2017 právní zástupkyně stěžovatelů soudu oznámila, že stěžovatelka Vladislava Janáková dne 5. 1. 2017 zemřela. Právní zástupkyně požádala o přerušení řízení o ústavní stížnosti do doby, než bude určen dědic pohledávky (řízení o dědictví probíhá a nebylo dosud skončeno) a podán návrh na procesní nástupnictví za zemřelou stěžovatelku; v podání též uvedla, že ostatní stěžovatelé s navrženým postupem souhlasí.
Stěžovatelka po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřela a tím ztratila způsobilost být účastníkem řízení (§19 občanského soudního řádu, §15 odst. 1 a §23 občanského zákoníku).
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel. Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy, a dospěl k závěru, že se v projednávaném případě nejedná o práva, jež by podle hmotného práva byla vázána na osobu stěžovatelky, skutková podstata věci není podmíněna existencí určitého účastníka, smrtí účastníka nedochází k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo, a nejde o případ, kdy účastník řízení nemá žádného právního nástupce. Rozhodnutí vydaná v řízení o zaplacení žalované částky jsou přitom rozhodnutími, která jsou způsobilá zasáhnout do majetku účastníka řízení. Z povahy věci tak plyne, že se nejedná o práva účastníka řízení, která by nepřecházela na jeho právního nástupce.
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř. ve vazbě na ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu přerušil do doby určení právního nástupce zemřelé stěžovatelky Vladislavy Janákové.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2017
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu