ECLI:CZ:US:2017:4.US.67.17.1
sp. zn. IV. ÚS 67/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Davida Štěrby a Davida Štěrby, bez právního zastoupení, na zrušení a změnu ustanovení §65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatelů, kterým se domáhají zrušení a změny ustanovení §65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, neboť současná úprava je podle nich v rozporu se základními právy zakotvenými v čl. 36 odst. 1 a 2, 37 odst. 2 a 3, v čl. 38 odst. 2, v čl. 39 a v čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi návrhu. Podle ustanovení §64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení ten, kdo podal ústavní stížnost, za podmínek uvedených v §74 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení je možno podat spolu s ústavní stížností návrh na zrušení zákona nebo jeho části, jestliže jejich uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou-li podle navrhovatele v rozporu s ústavním zákonem. Ústavní stížnost je oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno jeho základní právo či svoboda (§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu(. Přitom je nezbytné, aby navrhovatel byl právně zastoupen (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); z návrhu musí být zřejmé, proti jakému rozhodnutí či zásahu ústavní stížnost směřuje a musí být Ústavnímu soudu předloženo v zákonné lhůtě (§72 odst. 4 a 5 zákona o Ústavním soudu).
Pro absenci samotné ústavní stížnosti byli navrhovatelé vyzváni k odstranění této vady a byli poučeni o důsledku, neučiní-li tak ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly vloženy do příslušného P. O. Boxu, avšak v úložní době si je navrhovatelé nevyzvedli a ke dni 31. ledna 2017 nastala podle §49 odst. 4 o. s. ř., ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu, fikce doručení. Vzhledem k tomu, že zásilky byly vráceny Ústavnímu soudu v průběhu lhůty k odstranění vad, bylo na úřední desku Ústavního soudu vyvěšeno sdělení o uložení zásilky (§49 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu).
V průběhu vyvěšení sdělení kontaktoval první navrhovatel telefonicky Ústavní soud s dotazem na svůj další možný postup ve věci, avšak ve stanovené lhůtě navrhovatelé nijak nereagovali a ústavní stížnost nedoplnili.
Předpokladem kvalifikovaného podání návrhu na zrušení části zákona je existence ústavní stížnosti, kterou je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že v řízení, jehož byl účastníkem, byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci porušena jeho práva. Navrhovatelé však v podání popisují jen své vnímání reality, boj prvního navrhovatele, trvající již od roku 2000, s údajně vykonstruovaným, lživým a křivým obviňováním, nesprávnými úředními postupy a nezákonnými rozhodnutími; nebrojí však proti žádnému rozhodnutí ani proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, a proto nelze jejich podání považovat za ústavní stížnost, pouze za návrh na zrušení části zákona.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelé nepodali ústavní stížnost a nestali se tak osobami oprávněnými podat návrh ve smyslu ustanovení §64 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. března 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj