ECLI:CZ:US:2017:4.US.849.17.1
sp. zn. IV. ÚS 849/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Danuše Korczynské, zastoupené Mgr. Alešem Vejrem, advokátem se sídlem v Brně, Heršpická 813/5, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2017, č. j. 10 Nc 7/2016-245, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka vznesla v řízení u Okresního soud v Karviné - pobočky v Havířově, pod sp. zn. 125 EXE 2220/2013, námitku podjatosti soudkyně Mgr. Ivany Váňové, která předmětnou věc projednávala a rozhodovala.
Krajský soud v Ostravě o námitce podjatosti rozhodl usnesením ze dne 31. 1. 2017, č. j. 10 Nc 7/2016-245, tak, že soudkyně Mgr. Ivana Váňová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci
Stěžovatelka se proti výše napadenému usnesení brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení, neboť se domnívá, že jím byla porušena její ústavně chráněná práva; namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; tyto prostředky jsou konkretizovány v §72 odst. 3 téhož zákona. Uvedená ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity a minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek ochrany práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy či jinými orgány veřejné moci, tedy mj. pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.
Rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit v rámci daného řízení samotného. Nepřísluší mu obcházet pořad práva, jinými slovy napravovat ústavně relevantní pochybení obecných soudů (již) za situace, kdy mohou být napravena obecnými soudy samotnými - o takový případ však jde i v nyní projednávané věci. Ústavní stížnost byla totiž podána předčasně, neboť směřuje ("jen") proti rozhodnutí o námitce podjatosti soudce.
Ústavní soud se bude případně zabývat zásahem do práva na spravedlivý proces spočívajícím v projednání a rozhodnutí věci podjatým soudcem (teprve) v rámci přezkumu pravomocného rozhodnutí ve věci samé, kterým bude řízení skončeno, a ohledně kterého budou vyčerpány zákonem garantované procesní prostředky obrany (např. i žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 1 o. s. ř.).
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. června 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj