ECLI:CZ:US:2018:1.US.1576.18.1
sp. zn. I. ÚS 1576/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o návrhu J. L., t. č. ve Věznici Bělušice, P. O. BOX 1, Bečov u Mostu, na povolení obnovy řízení v jeho trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 2 T 100/2017, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 3. 5. 2018 označeným jako stížnost pro porušení zákona se stěžovatel domáhal povolení obnovy řízení v jeho trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 2 T 100/2017. Stěžovatel uvedl, že chtěl podat dovolání, ale jeho obhájkyně je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dle jeho mínění se "tímto" Nejvyšší soud nechce zabývat a stále se odvolává na to, že je třeba postupovat podle zákona, což je podle stěžovatele "mocipanské a arogantní". Kromě obecně formulované žádosti o obnovu předmětného trestního řízení a naděje na pomoc stěžovatel ke svému návrhu připojil podání, které dne 24. 4. 2018 doručil Nejvyššímu soudu. Z jeho obsahu vyplynulo, že ve stěžovatelově věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 17. 1. 2018 č. j. 2 T 100/2017-1273 a Městský soud v Praze rozhodnutím ze dne 8. 3. 2018 sp. zn. 7 To 74/2018.
Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření, nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, vždy ověřuje, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jímž je Ústavní soud podle čl. 88 odst. 2 Ústavy vázán. V projednávané věci nepřehlédl vadu ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení stěžovatele (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), ale netrval na jejím odstranění, neboť z údajů obsažených v návrhu bylo zjevné, že o něm nemůže být věcně rozhodováno.
Podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Institut obnovy řízení je pro účely řízení před Ústavním soudem upraven toliko ve vztahu k řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky a dále v rámci řízení o opatření nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu [§11 odst. 2 písm. j) ve spojení s §119 a násl. a §105 zákona o Ústavním soudu]. Předmětný návrh těmto požadavkům zjevně nedostál. Použití institutu obnovy řízení v jiných než v zákonem o Ústavním soudu taxativně vymezených případech je vyloučeno (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 458/98 ze dne 16. 12. 1998 (U 75/12 SbNU 549).
Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud uvádí, že i v případě posouzení návrhu stěžovatele jako ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím obecných soudů v jeho trestní věci, by musela být tato odmítnuta jako nepřípustná ve smyslu §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný; podle ustanovení §75 odst. 1 je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3).
Z veřejně dostupné databáze soudních řízení (viz http://infosoud.justice.cz) a dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 5 a Nejvyššího soudu Ústavní soud ověřil, že stěžovatel nepodal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, což znamená, že nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv (srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.).
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d), resp. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. června 2018
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka