ECLI:CZ:US:2018:1.US.2286.18.1
sp. zn. I. ÚS 2286/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti J. V., zastoupeného Mgr. Ivanou Mikulicovou, advokátkou se sídlem Moravcova 259/9, 767 01 Kroměříž, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, č. j. 2 To 47/2013-65 ze dne 25. 2. 2013, usnesení Okresního soudu v Přerově č. j. 4 T 246/2010-59 ze dne 3. 1. 2013, usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 196/2013 ze dne 22. 5. 2013 a usnesení Okresního soudu v Hodoníně č. j. 15 T 61/2010-107 ze dne 14. 2. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí vydaných v jeho trestních věcech v souvislosti s rozhodováním o jeho účasti na amnestii prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013. Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné projednatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je opožděná.
Ústavní soud totiž z vyžádaných kopií doručenek shora označených usnesení krajských soudů jako soudů stížnostních zjistil, že předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, bylo stěžovateli doručeno dne 8. 3. 2013 a rozhodnutí Krajského soudu v Brně dne 13. 12. 2013. Odtud plyne, že byla-li ústavní stížnost podána dne 29. 6. 2018, stalo se tak zjevně po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, s odstupem několika let. Zmeškání této lhůty nemůže Ústavní soud prominout.
Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh opožděně podaný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 18. října 2018
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj