ECLI:CZ:US:2018:1.US.2894.18.1
sp. zn. I. ÚS 2894/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti Lenky Vrábelové, zastoupené Mgr. Evou Schrammovou, advokátkou, sídlem Ruská 2393/75, Praha 10 - Vršovice, proti rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19. července 2018 č. j. 38180-37/2018-640000-4, rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 19. července 2018 č. j. 38180-34/2018-640000-4 a exekučního příkazu Celního úřadu pro Zlínský kraj ze dne 27. června 2018 č. 1864001105/4, č. j. 38180-6/2018-640000-42, spojené s návrhem na zrušení §708 až 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a §185 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 21. 8. 2018, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 10 odst. 2 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a čl. 7 a 17 Listiny základních práv Evropské unie. Současně navrhla, aby Ústavní soud zrušil §708 až 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a §185 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a aby odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
2. Exekučním příkazem Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen "celní úřad") ze dne 27. 6. 2018 č. 1864001105/4, č. j. 38180-6/2018-640000-42 byla podle §178 odst. 1 a odst. 5 písm. b) a §190 daňového řádu nařízena daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu stěžovatelky jako manželky dlužníka u poskytovatele platebních služeb. Námitka stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta rozhodnutím celního úřadu ze dne 19. 7. 2018 č. j. 38180-34/2018-640000-4. Dalším jeho rozhodnutím z téhož dne č. j. 38180-37/2018-640000-4 byl zamítnut návrh na zastavení uvedené daňové exekuce.
3. V dané věci jde o poskytnutí pomoci ze strany České republiky při vymáhání cla, jež bylo manželovi stěžovatelky vyměřeno ve Spolkové republice Německo. Stěžovatelka zastává názor, že k vyměření došlo bez toho, aby k tomu existoval věcný důvod. Německé celní úřady měly postupovat v rozporu s tamním celním kodexem. Nadto stěžovatelka zpochybňuje zákonnou úpravu společného jmění manželů jako protiústavní "přežitek" nerovnosti mezi mužem a ženou, o nějž se nemohou opírat rozhodnutí celního úřadu.
II.
Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti
4. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti.
5. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení. Ústavní stížnost tedy může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva.
6. V dané věci stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozhodnutím celního úřadu, aniž by vyčerpala procesní prostředky, které jí za účelem realizace jejího práva na soudní ochranu proti rozhodnutím orgánů veřejné správy dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny stanoví zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Pakliže má stěžovatelka za to, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, měla podat žalobu podle §65 odst. 1 soudního řádu správního, čímž by dosáhla soudního přezkumu napadených rozhodnutí ve správním soudnictví. I kdyby tak přitom učinila, ústavní stížnost by byla přípustná teprve tehdy, směřovala-li by proti rozhodnutí soudu o posledním procesním prostředku, který měla stěžovatelka k dispozici. Žádné takovéto rozhodnutí ale ústavní stížností napadeno není.
7. Z těchto důvodů Ústavní soud shledal ústavní stížnost stěžovatelky nepřípustnou podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, pročež ji - společně s akcesorickým návrhem na zrušení některých zákonných ustanovení - podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. O návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu již Ústavní soud samostatně nerozhodoval, neboť takovýto odklad by z povahy věci mohl být omezen jen do rozhodnutí o ústavní stížnosti. Tímto rozhodnutím se tak tento návrh stal bezpředmětným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2018
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu