ECLI:CZ:US:2018:2.US.1927.18.1
sp. zn. II. ÚS 1927/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Jany Stančekové, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 3. 2018 č. j. 8 Cmo 85/2017-252 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2017 č. j. 71 Cm 185/2015-160, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním označeným jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doručený Ústavnímu soudu dne 4. 6. 2018, se stěžovatelka domáhala zrušení shora označených rozsudků obecných soudů, a to ve výrocích pod bodem II., III. a IV. rozsudku Městského soudu v Praze. Stěžovatelka uvedla, že podává ústavní stížnost z opatrnosti a zároveň žádá o přerušení řízení do doby, než bude rozhodnuto o dovolání, o kterém zatím neví, zda je přípustné.
Ústavní stížnost trpěla řadou formálních a obsahových nedostatků [§34, §72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Ústavní soud")], zejména však stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud proto stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů vady svého návrhu odstranila, a zároveň ji poučil o následcích jejich neodstranění. Připojil též poučení, že Ústavní soud advokáty stěžovatelům nepřiděluje a že v případě potíží s obstaráním právního zastoupení se stěžovatelka může obrátit na Českou advokátní komoru. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 29. 6. 2018. K návrhu stěžovatelky Ústavní soud lhůtu k odstranění vad prodloužil až do dne 31. 8. 2018.
Dne 31. 8. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky, ze kterého vyplynulo, že proti zamítavému výroku rozsudku Městského soudu v Praze ve spojení s potvrzujícím výrokem rozsudku Vrchního soudu v Praze podala blanketní dovolání, nicméně uvedla, že není právně zastoupena a nemá se s kým poradit. Stěžovatelka požádala o další prodloužení lhůty k odstranění vad podané ústavní stížnosti. Této žádosti již Ústavní soud nevyhověl, neboť další prodlužování lhůty by vedlo k nerespektování zákona o Ústavním soudu a popírání rovnosti v právech ostatních navrhovatelů, obracejících se na Ústavní soud v zákonných lhůtách.
Ústavní soud má zato, že lhůta dvou měsíců k podání ústavní stížnosti a prodloužení lhůty k odstranění vad podání v délce dvou měsíců zohledňující stěžovatelčiny osobní problémy, včetně poučení, které Ústavní soud poskytl k možnosti obstarat si zastoupení advokátem, vytvořilo stěžovatelce dostatečné předpoklady k odstranění vad.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka vady svého návrhu neodstranila ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2018
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka