ECLI:CZ:US:2018:2.US.2921.18.1
sp. zn. II. ÚS 2921/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti Ernesta Lányi, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 29. března 2018 č. j. 60 Ad 5/2017-105, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 28. 8. 2018, označeným jako stížnost, se stěžovatel s tvrzením o porušení jeho práv domáhal přezkumu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 4. 2017 č. j. XX o přiznání výše invalidního důchodu. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen "krajský soud") ze dne 29. 3. 2018 č. j. 60 Ad 5/2017-105 byla žaloba stěžovatele zamítnuta a potvrzeno předcházející rozhodnutí. Stěžovatel poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav a tíživou sociální situaci, kdy pobírá částku jen 1 266 Kč invalidního důchodu a požádal, aby Ústavní soud zjednal nápravu.
2. Ústavní soud předtím, než se mohl věcně zabývat ústavní stížností stěžovatele, zkoumal, zda splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné též to, zda je stěžovatel právně zastoupen, zda ústavní stížnost byla podána včas, je přípustná či zda je Ústavní soud k jejímu projednání příslušný.
3. Podle §43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [písm. b)], nebo je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak [písm. e)].
4. Při podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem stěžovatel nerespektoval §29, §30 odst. 1 a §72 zákona o Ústavním soudu, jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem, a jeho podání trpělo i dalšími formálními vadami. Podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud stěžovatele nevyzýval, aby odstranil vady svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení, neboť z obsahu podání vyplynulo, že stěžovatel nevyčerpal opravné prostředky a ústavní stížnost podal opožděně.
5. Stěžovatel napadl ústavní stížností rozsudek krajského soudu ze dne 29. 3. 2018 č. j. 60 Ad 5/2017-105, kterým byla žaloba stěžovatele zamítnuta a potvrzeno předcházející rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 4. 2017 č. j. XX o přiznání výše invalidního důchodu. Ústavní soud z úředního styku zjistil, že rozsudek napadený ústavní stížností nabyl právní moci dne 10. 4. 2018, aniž by stěžovatel ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Písemné vyhotovení rozsudku obsahuje řádné poučení, že proti němu je přípustný opravný prostředek kasační stížnost. Ústavní soud konstatuje, že byla-li ústavní stížnost proti rozhodnutí krajského soudu podána k poštovní přepravě až dne 24. 8. 2018, jedná se o návrh nepřípustný pro nevyčerpání opravných prostředků a po lhůtě stanovené zákonem.
6. Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) a e) zákona o Ústavním soudu, aniž by vedl stěžovatele k odstranění vad podání, neboť by to nemohlo mít vliv na příznivější rozhodnutí věci pro stěžovatele.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. září 2018
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj