ECLI:CZ:US:2018:2.US.3091.18.1
sp. zn. II. ÚS 3091/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele Adama Fúry, bez právního zastoupení, směřující proti "postupu Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 32 Az 17/2018" a proti "postupu Ministerstva vnitra České republiky ve věci vedené pod č. j. OAM-562/ZA-ZA11-ZA20-2018", takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Návrh stěžovatele ze dne 13. 9. 2018 trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a k jeho návrhu nejsou připojeny kopie napadených rozhodnutí (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
2. Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 27. 9. 2018 poučil o nutných náležitostech podání a možnosti určení advokáta Českou advokátní komorou (ČAK) a vyzval jej k odstranění vad jeho podání. K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále jej Ústavní soud upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
3. Stěžovatel výzvu k odstranění vad obdržel dne 1. 10. 2018. Ve svém podání ze dne 31. 10. 2018, doručeném Ústavnímu soudu téhož dne, stěžovatel sdělil, že výzva Ústavního soudu obsahuje vady. Podle stěžovatele již ve své ústavní stížnosti žádal Ústavní soud o ustanovení advokáta, proto žádost ČAK o určení advokáta považuje za "nadbytečnou, neúspornou a v rozporu s právem". Dále stěžovatel namítá, že i pokud by jeho ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti, nelze ji bez dalšího odmítnout, neboť "právo na soudní ochranu a jiná základní práva jsou zjevně přednější a silnější". V návaznosti na uvedené stěžovatel žádá, aby jej Ústavní soud poučil, zda mu může určit právního zástupce a zda lze jeho ústavní stížnost, nesplňující formální náležitosti, meritorně projednat. Závěrem stěžovatel uvádí, že "po poučení žádá případně o prodloužení určené lhůty".
4. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud stěžovatele již o podstatných vadách ústavní stížnosti poučil v přípise ze dne 27. 9. 2018, avšak výslovně jej nepoučil o tom, že Ústavní soud sám zástupce neurčuje, zaslal mu další a doplněnou výzvu dne 19. 11. 2018. V ní zopakoval, jakými nedostatky jeho návrh trpí a odkázal jej na ČAK s tím, že je povinen Ústavnímu soudu do 10 dnů sdělit, zda ji požádal o určení zástupce.
5. Jako reakci na tuto novu výzvu sdělil stěžovatel Ústavnímu soudu, že již dne 31. 10. 2018 požádal o procesní poučení, ale doposud prý o procesních právech poučen nebyl. Po náležitém poučení žádá o prodloužení lhůty.
6. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud nevidí další důvod k prodloužení lhůty, neboť z reakce stěžovatele na předchozí výzvy Ústavního soudu, v nichž byl v souladu se zákonem poučen o veškerých náležitostech ústavní stížnosti, vyplývá jeho neochota požádat ČAK o určení zástupce. Proto Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2018
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj