ECLI:CZ:US:2018:2.US.3340.17.1
sp. zn. II. ÚS 3340/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele P. Ch., zastoupeného JUDr. Olgou Lepkovou, advokátkou, sídlem Vranová 101, Křetín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2017 sp. zn. 3 Tdo 1782/2016, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. září 2016 sp. zn. 5 To 366/2016 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 14. června 2016 sp. zn. 14 T 25/2016, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 25. 10. 2017 domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Okresního soudu v Blansku, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, když nebyly brány v potaz důkazy svědčící v jeho prospěch, zatímco usvědčujícímu důkazu byla přikládána absolutně rozhodující věrohodnost.
2. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Blansku byl stěžovatel uznán vinným z přečinu násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník"), a byl mu podle §325 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody ve výměře 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 36 měsíců. Odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně napadeným usnesením podle §256 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), zamítl. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud dalším napadeným usnesením podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl.
3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mj. i to, zda byla podána včas.
4. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu má právo podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, pokud tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost musí být podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podána v rámci lhůty dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, se kterým je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
5. Posledním opravným prostředkem v trestní věci stěžovatele bylo jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2016 sp. zn. 5 To 366/2016, o kterém Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. 3 Tdo 1782/2016. Jak Ústavní soud ověřil dotazem u Okresního soudu v Blansku, toto usnesení Nejvyššího soudu (které je rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje) bylo stěžovateli doručeno dne 2. 3. 2017 a téhož dne bylo doručeno i jeho obhájci JUDr. Jiřímu Šabatovi. Posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti bylo tedy úterý 2. 5. 2017. Pokud však stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 24. 10. 2017, učinil tak daleko po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit či prominout.
6. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako opožděně podanou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2018
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj