ECLI:CZ:US:2018:2.US.3371.18.1
sp. zn. II. ÚS 3371/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., t. č. Věznice Rýnovice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 2018, č. j. 7 To 193/2018-166, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 9. 10. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako "ústavní stížnost", brojící proti v záhlaví označenému Krajského soudu v Ústí nad Labem. Jejím obsahem je tvrzení, že k jeho odsouzení v trestní věci došlo v důsledku křivého obvinění svědkyně, kterou stěžovatel označil za "prokazatelně konfliktní osobu" závislou na drogách.
Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména z něj nebylo dostatečně patrno, čeho a z jakých důvodů se stěžovatel v tomto řízení konkrétně domáhá, jakou předkládá ústavněprávní argumentaci a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§30, §31 cit. zákona).
K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl proto navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 15. 10. 2018, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Zejména byl výslovně poučen o tom, že může požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru v Brně.
Na základě této jeho žádosti mu byla určena advokátka Mgr. Lenka Vančurová, která poté Ústavnímu soudu předložila plnou moc opravňující ji k zastupování v tomto řízení, vystavenou dne 6. 11. 2018. Protože však původní podání stěžovatele nijak nedoplnila, byla Ústavním soudem vyzvána k odstranění vytčených vad, a to nejpozději do 5. 12. 2018 s poučením, že pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost odmítnuta.
V návaznosti na tuto výzvu sdělila jmenovaná advokátka Ústavnímu soudu, že není schopna odstranit vady podání, jelikož má za to, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky obrany ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 a §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, což činí podanou ústavní stížnost nepřípustnou. Protože by se jednalo o zjevně bezdůvodné uplatňování práva, využila advokátka možnosti svého práva právní služby neposkytnout a současně stěžovateli vypověděla plnou moc. V daném případě se totiž jednalo o již druhé řízení o návrhu na obnovu řízení v trestní věci, kde ovšem stěžovatel nepodal dovolání.
Ústavnímu soudu tak nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Nad tento rámec Ústavní soud uvádí, že se k otázce přípustnosti podané ústavní stížnosti nemůže jakkoliv vyjadřovat, jelikož tak může učinit zásadně jen tehdy, jsou-li splněny ostatní podmínky řízení. Právě i z tohoto důvodu ostatně zákon stanovil tzv. advokátský proces, kdy je primárně na právním zástupci stěžovatele, aby vyhodnotil podmínky řízení a teprve poté zvážil podání ústavní stížnosti tak, aby se nejednalo o podání zjevně bezúspěšné.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2018
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj