ECLI:CZ:US:2018:2.US.3905.17.1
sp. zn. II. ÚS 3905/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele Vladimíra Navrátila, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27. 9. 2017, č. j. 40 Co 403/2017-32, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 13. 12. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost brojící proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 28. 6. 2017, č. j. 29 EXE 736/2017-19. Citovaným usnesením okresní soud zamítl návrh stěžovatele na zastavení exekuce ve věci oprávněného (Všeobecná zdravotní pojišťovna). Tato exekuce byla nařízena pro vymožení pohledávky ve výši 13.275 Kč na dlužném pojistném a 1.281 Kč na dlužném penále.
Argumentace stěžovatele je značně nesrozumitelná, nicméně je z ní patrno, že popírá zákonnou povinnost platit zdravotní pojištění, kdy z čl. 31 Listiny základních práv a svobod plyne pouze právo na bezplatnou lékařskou péči, a proto se tzv. generálním reverzem ze dne 22. 1. 2016 do odvolání zřekl bezplatné zdravotní péče a dispozice k ní. Z tohoto důvodu žádá napadené usnesení zrušit.
Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména z něj nebylo dostatečně patrno, čeho a z jakých důvodů se stěžovatel v tomto řízení konkrétně domáhá, jakou předkládá ústavněprávní argumentaci a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§30, §31 cit. zákona).
K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 22. 12. 2017, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Zejména byl výslovně poučen o tom, že může požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru v Brně.
Na tuto výzvu stěžovatel zareagoval dne 15. 1. 2018 tak, že "ve věci advokáta nemůže dosud vyhovět", neboť čeká na usnesení Krajského soudu v Ostravě ohledně odvolání proti zamítnutí žádosti o advokáta ex offo, kterou adresoval Krajskému soudu v Ostravě.
Za této situace musí ovšem Ústavní soud konstatovat, že stěžovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula již dne 11. 1. 2018. Z přípisu stěžovatele ze dne 15. 1. 2018 se totiž podává, že vůbec nevyužil možnosti, o které byl zdejším soudem poučen, tzn. nepožádal o určení advokáta Českou advokátní komoru, což byla nejschůdnější cesta k odstranění procesních deficitů podané ústavní stížnosti. Na této okolnosti nic nemění ani to, zda skutečně požádal ještě před podáním ústavní stížnosti o ustanovení advokáta ex offo krajský soud, což jednak nijak nedoložil, a jednak se toto ustanovení zástupce týká primárně zastupování v občanském soudním řízení a nikoliv v řízení před Ústavním soudem. Pokud proto stěžovatel skutečně chtěl, aby byla jeho ústavní stížnost meritorně projednána Ústavním soudem, měl postupovat v souladu s poučením, kterého se mu od zdejšího soudu dostalo, což však zjevně neučinil.
Ústavnímu soudu tak nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2018
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj