ECLI:CZ:US:2018:2.US.999.18.1
sp. zn. II. ÚS 999/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky N. R., právně zastoupené Mgr. Lucií Červenkovou, advokátkou, AK se sídlem Výhledová 548, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018 sp. zn. 44 To 59/2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. 1. 2018 č. j. 39 T 32/2014-137, o návrhu na odklad výkonu napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. 1. 2018 č. j. 39 T 32/2014 -137 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2018 sp. zn. 44 To 59/2018 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 byl podle §330 odst. 1 trestního řádu a §86 odst. 1 trestního zákoníku u odsouzené stěžovatelky (dále jen "stěžovatelka") nařízen výkon původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 39 T 32/2014, který nabyl právní moci dne 23. 5. 2014. Podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se stěžovatelka pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Napadeným usnesením Městského soudu v Praze byla stížnost stěžovatelky proti uvedenému usnesení zamítnuta.
2. Stěžovatelka dne 18. 3. 2018 podala proti oběma rozhodnutím ústavní stížnost, v níž mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud odložil jejich vykonatelnost. Svůj návrh stěžovatelka odůvodnila tím, že jí již byla doručena výzva k nastoupení trestu ze dne 12. 3. 2018, a to s nástupem IHNED v době od 8 do 16 hodin ve Věznici Praha - Ruzyně.
3. Stěžovatelka nesdílí názor obou soudů, že by ve zkušební lhůtě nevedla řádný život. Je zaměstnána v advokátní kanceláři, studuje právnickou fakultu, bydlí na uváděné adrese a v rámci svých možností se snaží splácet vzniklou škodu. Nástup výkonu trestu, nadto okamžitý, a ještě do nepřiměřeně tvrdého režimu věznice s ostrahou by pro ni byl osobně likvidačním - stěžovatelka by ztratila zaměstnání, možnost dokončit studium, hradit škody, a nepochybně by se snížila její motivace pokračovat ve vedení řádného života.
4. Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny.
5. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou mimořádným institutem, jehož přiznání přichází v úvahu také v situaci, kdy stěžovatelce v důsledku okamžitého nástupu do výkonu trestu hrozí závažná újma mj. v podobě ztráty zaměstnání a ukončení či přerušení studia na vysoké škole.
6. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu