ECLI:CZ:US:2018:3.US.3679.18.1
sp. zn. III. ÚS 3679/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele P. Š., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem, sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. července 2018 č. j. 101 Co 94/2018-376, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a nezletilé Z. Š., nezletilého J. Š. a Š. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Argumentace stěžovatele
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal, aby byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") označený v záhlaví, neboť je názoru, že jím bylo porušeno jeho základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že před krajským soudem jako odvolacím soudem ve věci činila úkony soudkyně JUDr. Jana Hrbková, která rozhodovala ve věci v prvním stupni u Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud"). Dle stěžovatele soudkyně JUDr. Jana Hrbková, která zastupovala soudkyni JUDr. Ivanu Nefovou, u okresního soudu ve stěžovatelově věci rozhodla o zamítnutí předběžného opatření a následně byla přeložena ke krajskému soudu, u něhož přípisem ze dne 17. 7. 2018 zamítla stěžovatelovu žádost o odročení jednání před odvolacím soudem. Jakkoli JUDr. Jana Hrbková nerozhodovala o věci samé, považuje stěžovatel působení jedné a téže soudkyně u soudu prvního i druhého stupně za porušení zásady nezávislosti soudního rozhodování a objektivního přezkumu soudních rozhodnutí.
II.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozsudku
3. Z ústavní stížnosti a vyžádaného soudního spisu se podávají následující skutečnosti. Ústavní stížností je napaden rozsudek krajského soudu ze dne 18. 7. 2018 č. j. 101 Co 94/2018-376, jímž bylo rozhodnuto o odvolání stěžovatele ve věci úpravy poměrů nezletilých vedlejších účastníků řízení před rozvodem stěžovatele a vedlejší účastnice a po tomto rozvodu. Napadený rozsudek vydal senát krajského soudu složený z JUDr. Evy Szépeové, Mgr. Hany Lišákové a Mgr. Kateřiny Frankové.
4. Zmíněným rozsudkem krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ze dne 2. 10. 2017 č. j. 25 Nc 97/2016-202, vydaný samosoudkyní JUDr. Ivanou Nefovou. Věc vedenou před okresním soudem pod sp. zn. 25 Nc 97/2016 projednávala a ve věci činila rozhodnutí soudkyně JUDr. Ivana Nefová, kterou v době nepřítomnosti zastupovala soudkyně JUDr. Jana Hrbková. JUDr. Jana Hrbková v dané věci před okresním soudem rozhodla o zamítnutí návrhu vedlejší účastnice na vydání předběžného opatření o svěření nezletilých vedlejších účastníků do její péče a úpravě styku (usnesení okresního soudu ze dne 24. 1. 2017 č. j. 25 Nc 97/2016-105), dále rozhodla o zamítnutí návrhu vedlejší účastnice na vydání předběžného opatření, kterým by byl nahrazen souhlas rodičů se změnou školy nezletilých vedlejších účastníků (usnesení okresního soudu ze dne 6. 2. 2018 č. j. 25 Nc 97/2016-263), a dne 28. 2. 2018 dala pokyn k předložení spisu odvolacímu soudu (č. l. 278).
5. U krajského soudu se JUDr. Jana Hrbková dne 26. 4. 2018 vyjádřila k námitce podjatosti podané stěžovatelem tak, že nemá žádný vztah k účastníkům a nejsou jí známy žádné okolnosti zakládající pochybnosti o její nepodjatosti (č. l. 295). O námitce podjatosti rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 6. 2018 č. j. Nao 55/2018-304 tak, že soudkyně krajského soudu JUDr. Eva Szépeová, Mgr. Hana Lišáková a Mgr. Kateřina Franková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 101 Co 94/2018. O námitce podjatosti proti zastupujícím soudcům krajského soudu Vrchní soud v Praze nerozhodoval, neboť to považoval za nadbytečné.
6. Na č. l. 322 verte je založen pokyn soudní kanceláři ze dne 17. 7. 2018 ke sdělení stěžovateli, že k jeho žádosti nebude ústní jednání před krajským soudem odročeno, neboť neuvedl a ani nedoložil, v jakém období má zajištěnou dovolenou. Pod pokynem je připojen podpis "Liš.". Rukopis tohoto podpisu se jeví být shodný s podpisy Mgr. Hany Lišákové na dalších písemnostech ve spise. Samotný text odeslaného soudního přípisu není obsahem spisu. Ve svém podání doručeném krajskému soudu dne 18. 7. 2018 (č. l. 355) stěžovatel uvedl, že od zapisovatelky Petry Veselé dne 18. 7. 2018 obdržel soudní přípis následujícího znění: "Vážení, dle pokynu soudkyně JUDr. Jany Hrbkové vám sděluji, že ústní jednání nebude odročeno, neboť otec neuvedl, v jakém období má zajištěnou dovolenou s nezletilými a tuto žádným způsobem nedoložil." Dne 18. 7. 2018 se před krajským soudem konalo jednání, jehož se stěžovatel neúčastnil. Krajský soud jednal v senátu složeném z JUDr. Evy Szépeové, Mgr. Hany Lišákové a Mgr. Kateřiny Frankové. Při jednání krajský soud konstatoval, že mu byla doručena žádost stěžovatele o odročení jednání, kterou soud posoudil jako nedostatečnou a k jejímu následnému doplnění již nepřihlížel (protokol na č. l. 372). Shodné hodnocení krajský soud uvedl v bodě 15. napadeného rozsudku.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je zastoupen v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
8. Ústavní soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 a 91 odst. 1 Ústavy). Není povolán k instančnímu přezkumu rozhodnutí obecných soudů. Jeho pravomoc podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutím v něm vydaným nebyla dotčena ústavně chráněná práva nebo svobody stěžovatele a zda řízení jako celek bylo spravedlivé.
9. Dle čl. 36 odst. 1 Listiny se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Požadavek na nestrannost soudu je jedním z ústavních požadavků práva na soudní ochranu.
10. Dle §14 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou u soudu vyššího stupně z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci, kteří ji projednávali nebo rozhodovali u soudu nižšího stupně.
11. Porušení práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného soudu stěžovatel spatřuje v tom, že dle jeho názoru o zamítnutí jeho žádosti o odročení jednání u krajského soudu rozhodla soudkyně JUDr. Jana Hrbková, která u okresního soudu v dané věci rozhodovala o návrzích na vydání předběžného opatření (srov. rekapitulaci v bodě 4.). Ústavní soud porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv neshledal.
12. V první řadě Ústavní soud zdůrazňuje, že JUDr. Jana Hrbková nebyla součástí senátu krajského soudu, který vydal ústavní stížností napadený rozsudek. Dále je ze spisu patrné, že na samém počátku jednání konaného dne 18. 7. 2018 posuzoval stěžovatelovu žádost o odročení jednání celý senát krajského soudu, jehož JUDr. Jana Hrbková nebyla součástí. Lze tedy konstatovat, že jednání v nepřítomnosti stěžovatele bylo v konečném důsledku rozhodnutí senátu krajského soudu, jehož JUDr. Jana Hrbková nebyla součástí. Již z tohoto důvodu nedošlo k namítanému porušení základních práva stěžovatele.
13. Za této situace nepovažoval Ústavní soud za nutné dále prověřovat stěžovatelovo tvrzení, že obdržel od krajského soudu přípis zpracovaný zapisovatelkou, dle něhož soudkyně JUDr. Jana Hrbková dala pokyn ke sdělení, že jednání nebude odročeno. O tom, zda daný pokyn dala skutečně JUDr. Jana Hrbková lze mít značné pochybnosti s ohledem na obsah spisu (srov. rekapitulaci v bodě 6.). Dodatečné zjišťování toho, kdo dal pokyn k zaslání sdělení, že jednání nebude odročeno, považoval Ústavní soud za nadbytečné, jelikož jakýkoli výsledek takového zjišťování nemůže nic změnit na rozhodné skutečnosti, že o jednání v nepřítomnosti stěžovatele bylo v konečném důsledku rozhodnuto senátem, jehož JUDr. Jana Hrbková nebyla součástí.
14. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, odmítl jeho ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. prosince 2018
Radovan Suchánek v. r.
předseda senátu