ECLI:CZ:US:2018:4.US.1218.18.1
sp. zn. IV. ÚS 1218/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Libora Vaňka, zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, kterým se brání proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím ve vadném vyznačení doložky právní moci ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 11 P 50/2015, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel návrh, jímž se navrhovatel domáhá ochrany před jiným zásahem orgánu veřejné moci, který má spočívat v údajně vadném vyznačení doložky právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 11 P 50/2015. Stěžovatel tvrdí, že rozsudek neměl nabýt právní moci dne 11. 1. 2016, ale již 26. 12. 2015 a navrhuje Ústavnímu soudu, aby: 1) deklaroval zásah do ústavně chráněných práv; 2) zrušil vyznačení doložky právní moci; 3) rozhodl o tom, že předmětný rozsudek nabyl právní moci dne 25. 12. 2015 nebo 26. 12. 2015.
Stěžovatel tak navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl způsobem, který mu zákon neumožňuje, a proto není ani k projednání takového návrhu příslušný ve smyslu §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud je oprávněn v mezích mu svěřené pravomoci pouze příslušnému orgánu veřejné moci - v tomto případě obecnému soudu - zakázat, aby v porušování práva a svobody pokračoval a přikázat, je-li to možné, aby obnovil stav před případným porušením, viz §82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu. S ohledem na petit posuzovaného návrhu je zřejmé, že Ústavní soud není oprávněn rozhodnout v této věci způsobem, jakým požaduje navrhovatel.
Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky lze státní moc uplatňovat jen v případech, mezích a způsobem, který stanoví zákon. Hlava druhá zákona o Ústavním soudu stanoví v jednotlivých oddílech celkem deset typů řízení, které mohou před Ústavním soudem probíhat, stěžovatel se však domáhá příkazu, který v tomto zákonném výčtu není uveden. Ústavní soud proto bez jednání rozhodl, že není k projednání návrhu příslušný (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2018, sp. zn. II. ÚS 307/18).
Stěžovatelem požadované rozhodnutí nespadá do pravomoci Ústavního soudu, a proto byl návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, neboť k jeho projednání není Ústavní soud příslušný. Na okraj lze uvést i to, že v uvedená data (25. nebo 26. 12.) nemohl rozsudek nabýt právní moci, neboť dny předcházející jsou státními svátky a konec lhůty na ně nemůže připadnout s ohledem na ustanovení §57 odst. 2, věta druhá, o. s. ř.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. 4. 2018
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj