ECLI:CZ:US:2018:4.US.1624.18.1
sp. zn. IV. ÚS 1624/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu T. R., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 10. 5. 2018 a doplněným dne 11. 5. 2018 a dne 18. 5. 2018, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel T. R. Doručené podání je podle svého obsahu nejasné, nesrozumitelné a trpí rovněž formálními vadami ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z návrhu lze zjistit pouze to, že navrhovatel "podává ústavní stížnost ve věci sp. zn. 0 P 35/2012 a 28 Co 45/2018" vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 a u Městského soudu v Praze. Ve svém podání neuvádí žádná konkrétní rozhodnutí, ale tvrdí, že bylo v této věci porušeno mimo jiné i jeho právo na zákonného soudce. Navrhovatel není zastoupen advokátem, návrh postrádá smysluplnou ústavněprávní argumentaci, vztahující se ke konkrétnímu rozhodnutí.
Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích, kladených na ústavní stížnost ustanovením §30 a §31 zákona o Ústavním soudu, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1520/15, IV. ÚS 588/14, II. ÚS 70/15, II. ÚS 492/15, III. ÚS 1521/15, IV. ÚS 2098/17, IV. ÚS 4084/16, II. ÚS 3687/16, IV. ÚS 3683/17 a IV. ÚS 1112/18) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
Vzhledem k této skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětný návrh proto z výše uvedeného důvodu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2018
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj